Proč neustále toužíme po chvále?

Zatímco hledat chyby, kritizovat a poukazovat na slabé stránky, je doménou většiny nadřízených, málokterý šéf dokáže nastavit vlídnou tvář a svého podřízeného pochválit. Přitom studie zveřejněná na Sage Journals ukázala, že vysoce výkonné týmy dostávají téměř šestkrát více pozitivní zpětné vazby než týmy méně efektivní. Je tedy evidentní, že pochvala patří k nejlepším motivačním úkonům a vede k lepším výsledkům. Tak proč se nám stále nedostává?

Kvalitní výkon jako samozřejmost

Současný pracovní svět je plný paradoxů. Na jedné straně máme nejkratší pracovní týden v dějinách lidstva, na straně druhé bojujeme s přesčasy a work-life balancem. K tomu všemu se musíme vypořádat s tlakem, který na nás kladou nadřízení i konkurence. Jakmile uděláme chybný krok, dočkáme se nepříjemných e-mailů, ostrých meetingů přes Zoom nebo nulového osobního ohodnocení. Pokud se nám ale něco podaří, dočkáme se...ničeho. Není to zvláštní? Pravda, zaměstnanci nejsou malé děti, které za každý povedený krůček potřebují pochvalu ve formě pohlazení nebo kopečku zmrzliny. Na druhou stranu jsou to stále lidé, kteří k lepším a lepším výkonům potřebují motivaci. A právě slovní pochvala je tou nejjednodušší, a zároveň nejlepší, motivací, kterou zaměstnanec od svého šéfa může dostat. Bohužel, současná pracovní kultura ještě stále s chválou nepočítá.

I proto je důležité, aby se zaměstnanci ozvali a své nadřízené požádali o zpětnou vazbu. „Vysvětlete svému nadřízenému, že byste rádi dostávali zpětnou vazbu, díky které můžete po pracovní stránce růst,“ radí psycholog Kalanit Ben-Ari a dodává, že jakmile vás zaměstnavatel pochválí, ihned mu sdělte, že si jeho slov vážíte. „Díky tomu váš šéf pochopí, že je pro vás pochvala důležitá.“ Zároveň ale myslete na to, že každý nadřízený je z jiného těsta. Možná právě vy pracujete po boku člověka, který chválení nemá v krvi.

Proč toužíme po chvále

Potřeba pochvaly úzce souvisí s naším dětstvím. „Rodiče mohou dítě nechtěně naučit, aby spoléhalo na vnější zdroje motivace. Pokud například rodič řekne: ‚Jsem na tebe hrdý‘, znamená to, že úspěch dítěte je úspěchem i pro rodiče. Následně to může vést k tomu, že dítě nespoléhá na svou vnitřní motivaci. To samozřejmě neznamená, že rodiče nemohou svým dětem říci, že jsou na ně hrdí, ale je důležité najít rovnováhu a naučit děti vyjadřovat i své vlastní pocity,“ míní psycholog. Pro mnoho lidí je pochvala také odrazem jejich vlastní hodnoty. Slouží jako připomínka toho, že jsou hodni, milováni, oceňováni a obdivováni.

Samochvála nesmrdí

Ruku na srdce, vyrůstali jsme v kultuře, kde se sebevědomí a sebechvála příliš nenosí. Vždyť každý z nás někdy uslyšel ono známé „samochvála smrdí“. Přesto je důležité, abychom nespoléhali pouze na slova našich nadřízených a čas od času se dokázali pochválit sami. Zkuste umlčet svůj vnitřní, kritický, hlas a naopak se zaposlouchejte do optimistického hlásku, který vám našeptává, že se vám pracovní projekt povedl a udělali jste maximum. „Pokud vám šéf nedá pozitivní zpětnou vazbu, pak se vyhněte negativním myšlenkám. Naopak si řekněte, že je váš nadřízený pravděpodobně velmi spokojený, jinak by vám už dávno dal vědět pravý opak,“ radí psycholog. Jakmile člověk touží po pochvale, a nedostává ji, nezbývá nic jiného, než vzít věci do svých rukou. Uznat, že se vám něco povedlo a být na sebe hrdý, je to nejlepší, co v danou chvíli můžete udělat. Následná pochvala od šéfa už je pouhou třešničkou na dortu.