Každý člověk někdy prožil chvíli, kdy se cítil osamoceně. Možná tomu bylo na základní škole, možná při studiích v zahraničí nebo v nefungující rodině. I když není jednoduché o samotě přemýšlet, měli bychom pochopit, co tato emoce v našem těle způsobuje.
Mnoho lidí se domnívá, že samota přichází ve chvíli, kdy blízcí lidé odchází. Pravdou ale zůstává, že pocit osamocení můžete zažívat i v hloučku svých přátel nebo v obklopení rodiny. To potvrzuje také psycholog Adenekan Oyefesa, podle kterého bychom si měli uvědomit zásadní rozdíl mezi osamocením a sociální izolací. „Být sociálně izolovaný může u některých lidí doopravdy vést k osamocení. Přesto mnoho lidí zažívá pocit osamocení i bez sociální izolace,“ upozorňuje psycholog pro Stylist.
Vzpomenete si na pocity, které doprovázely vaší osamělost? Hádáme, že vám do zpěvu dvakrát nebylo. A tak vás zřejmě nepřekvapí, že osamělost spouští v našem těle nevídaný koktejl. Podle psychologa má naše samota vliv na tři klíčové oblasti mozku - hipokampus, amygdalu a prefrontální kortex.
„Hipocampus hraje hlavní roli v regulaci toho, jak reagujeme na stres. A výzkum ukázal, že lidé s menšími sociálními kruhy mají vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu,“ vysvětluje psycholog. Naopak amygdalu najdeme na druhé straně mozku a je „zodpovědná“ za vytváření vzpomínek. „Výzkumy naznačují, že u lidí s rušným společenským životem má tato oblast větší objem,“ říká Oyefesa. A to nejdůležitější na závěr, snížená sociální interakce má podle psychologa negativní vliv na prefrontální kortex, část mozku, která hraje důležitou roli v sociálním chování, rozhodování a funkci paměti.
Jak už bylo zmíněno v úvodu článku, pocit osamocení nás může zastihnout i ve chvíli, kdy jsme v obklopení přátel, známých nebo rodiny. Osamělost se totiž neptá na to, zda kolem sebe máte deset nebo dvacet přátel, spíše ji zajímá, zda jde o kvalitní vztahy. I v tomto případě totiž platí, že kvalita je mnohem důležitější než kvantita. „Osamoceně se může cítit třeba i člověk, který mi okolo sebe neustálé kolečko lidí. Naopak pocit naplnění může zažívat ten, kdo má jenom dva blízké kamarády,“ dodává psycholog.
Zajímavé také je, že k osamělosti můžou paradoxně přispívat i sociální sítě. „Sociální sítě vám sice pomáhají zůstat ve spojení s ostatními lidmi, avšak můžou vést k nižší kvalitě interakcí. Jedna studie navíc potvrdila, že příliš mnoho času stráveného na sociálních sítích může zvýšit pocit osamělosti,“ vysvětluje psycholog.
V každém případě platí, že osamocení není příjemná emoce, kterou by si člověk náležitě užíval. Naopak, má negativní vliv na naše duševní zdraví, může vést k úzkostem, depresi nebo „jenom“ ke smutku nebo pocitu nespokojenosti. „Často si nechceme osamělost přiznat. Přesto bychom měli tento krok udělat. Stejně tak je důležité, abychom si uvědomili, že pocit osamělosti je normální lidskou zkušeností,“ míní psycholog a dodává, že o osamělosti byste měli mluvit nahlas. A pokud ve svém okolí nemáte někoho, komu se můžete svěřit, nebojte se vyhledat odbornou pomoc.
Zdroj: stylist.co.uk, health.com
