V dnešním světě mnoha komunikačních platforem je složité se s někým sladit. Někdo raději volá, jiný píše a další neuznává nic jiného než konverzace tváří v tvář. A když už se shodnete zde, každý může být jiný komunikátor a vyjadřovat se jiným způsobem. To může být složité zejména ze začátku vztahů. Máme pro vás tipy, jak si s tím poradit.
Nové vztahy (a to nejenom partnerské) mohou být velice složité hned z několika důvodů. Je potřeba, abyste si s takovým člověkem měli co říct, sdíleli podobné názory, shodli se na určitých hodnotách, cítili se s ním dobře, bavily vás stejné věci i jste směřovali ke stejným životním cílům...ale i když to všechno máte, tak ještě není vyhráno. Všechno to může ztroskotat na tom, že jednoduše budete mít každý jiný způsob komunikace, kde budete narážet.
Představte si například, že jste se s někým zrovna seznámili na nějakém večírku. Napíše vám, jestli má správné číslo, jak jste si užili večer a konverzace už plyne. Ale najednou se domluvíte na schůzce a ony zprávy ustanou. Říkáte si, že možná začal litovat, že se máte sejít, možná se rozhodl vás vyghostovat (termín užívaný, když najednou jeden člověk z vašeho života zmizí jako duch tím, že vám přestane psát), nebo se mu dokonce něco stalo! Ale ve skutečnosti se schůzkou počítá, těší se na ni, přijde na ni, jen si nerad vypisuje dlouhé zprávy, vše raději řeší z očí do očí a když přes elektroniku, tak si raději zavolá. Což pro vás, píšící typ, který si nikdy nevolá a naopak vše datluje do telefonu, může být trochu zarážející.
V případě, že druhá osoba komunikuje méně, než byste chtěli, se vám může hlavou začít honit spoustu myšlenek. Ale stejný úděl může mít i to, když komunikuje příliš, je vznětlivá, nebo vždy musí mít poslední slovo. V nové komunikaci totiž nejde pouze o to, zda se shodnete na komunikační platformě – zprávy, hovory či tváří v tvář. Ale i o to, jaký jste typ člověka. Podle manželské a rodinné terapeutky Gilzy Fort-Martínezové jsou nejčastější následující druhy komunikací, u nichž mohou lidé narážet.
Tento typ komunikátorů nevědomky ignoruje vaše myšlenky, pocity či touhy. Což opravdu nedělá cíleně. Nemá rád konflikty a vyhýbá se jim tak, že se podřizuje ostatním. Je u něj tendence vnímat ho jako pohodáře, ale ve skutečnosti mají často strach a bojí se nepřijetí či nesouhlasu ze strany druhých. Ve vztahu to potom může působit tak, že jeho protějšek plánuje veškeré schůzky a dovolené a když dojde na řešení nějakého konfliktu, tento typ lidí se snadno vzdá. Problém může být, pokud jsou oba partneři pasivní. V případě, že jednoho extrémně baví plánování a druhý rád chodí na výlety, ale jejich vymýšlení si zrovna neužívá, pak je to ideální.
Tento člověk má tendenci být vznětlivý, přehlušovat názory ostatních, dominovat v konverzaci a často je špatným posluchačem. Neznamená to ale nutně, že jsou lidé tohoto typu špatní, potřebují však často chvíli na vychladnutí. Jen si vezměte například Monicu ze seriálu Přátelé. Ta by se do této kategorie mohla řadit. Ale našla někoho jako Chandlera, kdo ji rád uklidňoval.
Tihle lidé jsou velmi matoucí. Často jsou neschopní efektivně vyjádřit své myšlenky a pocity, takže se stávají snadno frustrovanými, podrážděnými a rozmrzelými. Když jsou naštvaní, tak vás například začnou ignorovat či vám odepisují jednoslovně a rádi využívají sarkasmus. Mohou působit lhostejně, ale přitom je i drobné neshody mohou výrazně trápit. Může to působit jako emocionální zneužívání, ale mnoho pasivně-agresivních partnerů to nedělá za tímto účelem, nýbrž automaticky. Zde je důležité nenechat si to líbit a o všem si upřímně promluvit.
Tito jedinci působí sebevědomým dojmem, což nutně nemusí být zapříčiněno tím, že jsou takoví vždy a s každým, ale spíše tím, že se s vámi cítí dobře. Hovoří tak jasně, otevřeně, nevnucují vám své názory a k tomu dokáží naslouchat. Je to ten typ člověka, s nímž si dokážete představit zdravý vztah. Pokud cítíte, že v úvodních konverzacích dokážete být upřímní, jste vyslyšeni a vy i ten druhý se cítíte sebejistě, pak jde o velice dobré znamení, že to bude fungovat.
Ovšem i když máte asertivní typ komunikace, tak se nemusíte vždy shodnout na tom, jakým způsobem komunikovat. Z očí do očí si můžete hodiny vykládat, od srdce se smát a užívat si společné chvíle. Ale potom jeden z vás chce volat a ten druhý preferuje slohové zprávy. Proto máme pro vás pár tipů, jak i takovou konverzaci sjednotit.
Nemá smysl se snažit někoho nově ve vztahu měnit a to se týče i komunikace. Pokud jeden rád píše, druhý rád volá, ale za oba je nejlepší komunikace naživo, pak se častěji vídejte a buďte méně v kontaktu přes elektroniku. Když se o tom upřímně pobavíte, nevzniknou žádné zmatky, z nichž by měl být jeden z vás naštvaný.
Ať je váš partner jakýkoliv komunikační typ, měli byste se vždy snažit si navzájem naslouchat. Proto když nastane konfrontace, zamyslete se nad tím, co vám ten druhý řekl. Zeptejte se ho, zda to myslel tak, jak to chápete vy. A pak až v komunikaci pokračujte. Zejména v začátcích vztahů tohle může předejít mnohým nedorozuměním.
Bez ohledu na to, zda je váš partner při komunikaci pasivní, agresivní, pasivně-agresivní, či asertivní, všichni chtějí být vnímáni. Proto pokud na vás někdo křičí, proč jste neodpověděli na zprávu, není teď na místě vytahovat, že se vám vybil telefon. Lepší je se zabývat tím, proč ten druhý má potřeba křičet, jelikož s velkou pravděpodobností za tím bude nějaký větší odůvodnění.
Pokud tyto cesty nezafungovaly, je lepší tento vztah nechat být. Říká se, že trávník je zelený tam, kde ho zalíváte. Pokud ho zalíváte a on neroste, je lepší jít o dům dál.
autorský článek
