Nejspíše už jste o tomto fenoménu (anglicky intermittent fasting = IF) v několika posledních letech slyšeli. Je ale přerušované hladovění vhodné a prospěšné? Nebo naopak má nějaká rizika?
Jak už z názvu vyplývá, tento styl je založen na tom, že určitou část dne, nebo některé dny nejíte, tedy hladovíte.
Za intermittent fasting je většinou označován pouze jeden způsob, ale ve skutečnosti sem spadá mnohem více možností hladovění. Nejčastěji se setkáme s těmito třemi typy.
Během jednoho dne se můžete stravovat úplně běžným způsobem a další den nekonzumujete nic. Dny takto neustále střídáte. Při této variantě je očekávatelná redukce hmotnosti v souvislosti s kalorickým deficitem, protože během druhého dne se většinou lidé nezvládnou “dojíst”.
Byl prokázán stejný účinek redukování tělesného tuku jako u racionální redukční diety. Ohledně udržování svalové hmoty byly výsledky sporné, pokud byl energetický příjem příliš nízký, docházelo k negativnímu úbytku svaloviny.
Pro někoho může být tento způsob snazší, než si každý den o trochu snížit příjem. Naopak u někoho může stravování obden vyvolávat potřebu další den ujíst mnohem více energie. Proto je vždy důležité myslet na individuální potřeby.
Během týdne se drží 1 až 2 dny hladovění, zbytek dní by měl být energetický příjem na udržovací úrovni.
I zde byl prokázán redukční efekt, ale mnohem nižší než u racionální redukční diety, protože kalorický deficit z jednoho/dvou dnů v týdnu není tak efektivní.
Nejčastější typ IF, který asi každému vyvstane na mysl. Den je rozdělen na dvě okna, v jednom se strava konzumuje (nejčastěji 4-8 hodin) a v druhém se hladoví (16-20 hodin) - často označováno např. 8/16.
I zde byl prokázán “úspěch” jako redukční diety. Většina lidí není schopna/nemá možnost jídlem pokrýt celkovou energetickou potřebu, a tak dochází ke kalorickému deficitu.
Můžeme se setkat s tím, že je na tomto typu stravy doporučováno vynechávat snídani, přesný důvod uveden není. Mnoho lidem však nedělá problém přečkat dopoledne bez jídla, což oproti klasickým dietářských doporučením “po páte odpolední už nejezte” může být i docela osvěžujícím.
Ze studií byly patrné výsledky, které ukazovaly, že velmi často docházelo k vyšší ztrátě tukové, ale zároveň i svalové hmoty. Uvádí se, že ztráta svalové hmoty se dá minimalizovat, a to navýšením příjmu bílkovin na nějakých 1,9 g/kg, a zároveň stravu přijímat během osmi hodin za den.
Vždy můžete jíst, co chcete. Ale ať už chcete dodržovat IF kvůli redukci, nebo zdravotnímu stavu, snažte se myslet na složení vašeho jídelníčku. Ono hubnout se dá i na bonbonech…
Pojďme se ale podívat na nejčastější výhody a nevýhody trochu zblízka.
Ani přerušované hladovění není cestou k nezlomnému zdraví. Vždy myslete na to, že vám konkrétně tento způsob může dlouhodobě fungovat, ale to neznamená, že by to měl být způsob, jakým se mají stravovat všichni. Daná škatulka, jako je např. přerušované hladovění, nemusí říkat vůbec nic o tom, jak celou stravu pojmete, a to je to nejdůležitější. Ne obal, ale obsah.
Než se do nějaké takové cesty pustíte, zkuste si odpovědět, zda by vám to vyhovovalo, zda na to máte vůbec prostor a nebude vás to omezovat v žití. Zdravá strava i zdravé hubnutí vám má pořád dovolit žít svůj život a zajít si třeba s rodinou do restaurace.
O autorce:
Andrea Mokrejšová je nutriční terapeutka, která věří, že strava je neodmyslitelnou součástí zdravého životního stylu. Snaží se lidem ukázat, že zdravá strava je důležitá nejen v prevenci mnoha nemocí, ale i jako přirozená součást každodenního života. Bez extrémů, bez nesmyslů.
