1. Stravování obden
Během jednoho dne se můžete stravovat úplně běžným způsobem a další den nekonzumujete nic. Dny takto neustále střídáte. Při této variantě je očekávatelná redukce hmotnosti v souvislosti s kalorickým deficitem, protože během druhého dne se většinou lidé nezvládnou “dojíst”.
Byl prokázán stejný účinek redukování tělesného tuku jako u racionální redukční diety. Ohledně udržování svalové hmoty byly výsledky sporné, pokud byl energetický příjem příliš nízký, docházelo k negativnímu úbytku svaloviny.
Pro někoho může být tento způsob snazší, než si každý den o trochu snížit příjem. Naopak u někoho může stravování obden vyvolávat potřebu další den ujíst mnohem více energie. Proto je vždy důležité myslet na individuální potřeby.
2. Celodenní hladovění
Během týdne se drží 1 až 2 dny hladovění, zbytek dní by měl být energetický příjem na udržovací úrovni.
I zde byl prokázán redukční efekt, ale mnohem nižší než u racionální redukční diety, protože kalorický deficit z jednoho/dvou dnů v týdnu není tak efektivní.
3. Časově omezená konzumace
Nejčastější typ IF, který asi každému vyvstane na mysl. Den je rozdělen na dvě okna, v jednom se strava konzumuje (nejčastěji 4-8 hodin) a v druhém se hladoví (16-20 hodin) - často označováno např. 8/16.
I zde byl prokázán “úspěch” jako redukční diety. Většina lidí není schopna/nemá možnost jídlem pokrýt celkovou energetickou potřebu, a tak dochází ke kalorickému deficitu.
Můžeme se setkat s tím, že je na tomto typu stravy doporučováno vynechávat snídani, přesný důvod uveden není. Mnoho lidem však nedělá problém přečkat dopoledne bez jídla, což oproti klasickým dietářských doporučením “po páte odpolední už nejezte” může být i docela osvěžujícím.
Ze studií byly patrné výsledky, které ukazovaly, že velmi často docházelo k vyšší ztrátě tukové, ale zároveň i svalové hmoty. Uvádí se, že ztráta svalové hmoty se dá minimalizovat, a to navýšením příjmu bílkovin na nějakých 1,9 g/kg, a zároveň stravu přijímat během osmi hodin za den.