Nadčasový architekt, kterému Vídeň nefandila! Seznamte se s Adolfem Loosem

Rodilý Brňák Adolf Loos byl podle své matky nezvladatelným dítětem. Gymnázia střídal jako na běžícím páse a jinak tomu nebylo ani u vysokoškolských studií. Mladý Adolf se proto rozhodl, že štěstí zkusí najít za oceánem. V Americe pobýval u známých a živil se vším, co v té době bylo potřeba. Jednou pomáhal na stavbě, jindy umýval nádobí. Přesto jeho cesta za zkušenou marná nebyla. V Chicagu se totiž seznámil se stylem architekta Louise Sullivana, který ho následně velmi ovlivnil. 

Vídeňský "dekl do kanálu"

Svou první zakázku získal Adolf až po návratu do Evropy. Jednalo se o návrh krejčovského salonu Ebenstein ve Vídni. Jeho styl se natolik zalíbil, že následně přicházela jedna zakázka za druhou. Jak to tak ale bývá, novotám nefandí každý. A tak se Loos dostal do křížku s částí vídeňské společnosti, která se nemohla přenést přes jeho architektonické zpracování Obchodního domu Goldman a Salatsch u vídeňského Hofburgu. Podle rozmístění oken se této budově dokonce přezdívalo "dekl do kanálu". I přes vlnu kritiky se Loos nevzdal svého přístupu k architektuře a nadále prosazoval účelovost, strohost a důstojnou eleganci. 

ČTĚTE TAKÉ: Vídeň za den aneb Co zažít ve městě, kde se psaly dějiny

Ve jménu raumplan 

Tvorba Adolfa Loose je především spojována s termínem raumplan. "Normální projektant dělá dvourozměrný, plošný plán. Architektura je však trojrozměrná a i třetí rozměr je třeba formovat a navrhovat. Nemá se proto dělat jen Flächenplan - plošný plán, ale i Raumplan - prostorový plán," tvrdil Loos. Jeho princip vnitřního uspořádání prostoru, tedy spočívá v tvrzení, že od plochy místnosti a její funkce se odvíjí její výška. Jeho domy tak nejsou rozvrženy na klasická patra, ale často v patrech 1 a ¼, 2 a ¾, kdy se jedinec ihned ocitá v jiné a další místnosti. Krásným příkladem raumplanu je Müllerova vila na pražské Ořechovce, kterou Loos dokončil v roce 1930.

Pedagog vizionář

Své architektonické zkušenosti chtěl Loos předat mladším, a tak si v první polovině 20. století založil soukromou školu. Nečekejte ale klasickou výuku, Loos si přál, aby se studenti učili navzájem. Vzniklé projekty mezi sebou žáci projednávali, diskutovali o nich a snažili se dosáhnout nejlepšího výsledku. Zároveň se Loos snažil, aby studenti nejdříve řešili stropy a podlahy, a teprve poté se zaměřili na fasádu. 

Pracovní úspěchy, osobní prohry

Zatímco po pracovní stránce se Adolfu Loosovi dařilo, v osobním životě takové štěstí neměl. S první manželkou Linou se rozvedl po třech letech. Úspěšný nebyl ani druhý sňatek s rakouskou tanečnicí a herečkou Elsie Altmann, který trval sedm let. Až třetí manželství s Claire Beck se jevilo jako idylické. Bohužel trvalo pouhé čtyři roky, neboť v roce 1933, ve věku 62 let, Adolf Loos zemřel. 

Po stopách Adolfa Loose

Pokud vás zaujal život Adolfa Loose, pak si nenechte ujít virtuální prohlídky všemi Loosovými realizacemi v Čechách a na Moravě. Projekt Českých center s názvem Adolf Loos – Pioneer of Modern Living startuje 18. června v 18 hodin streamovanou prohlídkou Winternitzovy vily s architektem Adamem Gebrianem v rámci programu „Překvapivé stavby“. Další streamovaná prohlídka proběhne 23. července. Tentokrát půjde o návštěvu interiéru Bauerova zámečku v Brně, kde on-line návštěvníky doprovodí architektka Lenka Štěpánková. Podzimní program počítá s oslovením odborné veřejnosti prostřednictvím cyklu tematických přednášek.

Výročí narození Adolfa Loose si připomene také letošní Den architektury, který proběhne od 1. do 7. října. V rámci programu se Den architektury vydá do jeho rodiště v Brně, po jeho slavných pražských vilách i legendárních plzeňských interiérech.

ČTĚTE TAKÉ: Eva Jiřičná: Všechno musí pryč

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Časopis Marianne si nyní můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.