Pozitivní myšlení aneb Jak si udržet dobrou náladu
Počáteční euforie z příchodu nového roku je za námi a na dveře klepe realita všednodenního stereotypu. Co s tím?
marianne.cz
V posledních měsících jsme byli vystaveni zkoušce našeho optimismu. Zatímco na začátku března 2020 mnoho lidí překypovalo optimismem, o rok později bychom pozitivně naladěné lidi spočítali na prstech jedné ruky. Přesto je důležité v sobě optimismus neustále budovat a věřit, že jako lidstvo máme před sebou mnoho slunných zítřků.
O optimismu hovoří historik Rutger Bregman, a to ve své knižní novince Humankind: A Hopeful History. Kniha zajímavým způsobem poukazuje na to, že lidé rozhodně nejsou tak „zkažení a špatní“, jak se na první pohled může zdát. Historik například vyvrací psychologickou teorii zvanou efekt nezúčastněného diváka, která odkazuje k myšlence, že je méně pravděpodobné, že jednotlivec nabídne pomoc oběti, pokud jsou na daném místě přítomní další lidé. Podle Rutgera Bregmana je ale opak pravdou. „Hlavní poselství mé knihy je, že většina lidí je v hloubi duše slušná. Získali jsme obrovské množství důkazů z vědy, antropologie, archeologie, sociologie a psychologie, které znovu a znovu ukazují, že jsme se vyvinuli tak, abychom byli přátelští. Biologové dnes doslova mluví o přežití těch nejpřátelštějších," tvrdí Rutger Bregman a dodává, že přátelská povaha je naší tajnou supervelmocí.
Zjištěné poznatky sice můžou vést k letmému úsměvu na tváři, pravděpodobně ale nepovedou k tomu, že rázem nasadíme růžové brýle a budeme o světě smýšlet výhradě pozitivně. Toho si je vědom i Bregman, který přišel s devíti jednoduchými kroky, díky kterým si polehoučku osvojíte pozitivní pohled na svět.
Ano, po světě chodí individua, nenapravitelní kriminálníci nebo podvodníčci, avšak to je jenom malé procento celé populace. Zbytek lidí se snaží o to samé, co vy – žít krásný a spokojený život. Bregmanův výzkum dokonce odhalil, že jakmile se někdo ocitne v nebezpečí, v 90 % případů mu neznámý člověk pomůže. Zkuste tedy od lidí očekávat to nejlepší. "Pokud předpokládáte to nejlepší, pravděpodobně se vaše očekávání naplní. Vědecké důkazy totiž naznačují, že 98 % lidí to s vámi doopravdy myslí dobře,“ píše Bregman. Samozřejmě se čas od času najde někdo, kdo má nečisté úmysly. I v takovém případě se vyplatí, když budete reagovat slušně a mile. „Jakmile je na vás někdo ošklivý a vy reagujete mile, vezmete mu vítr z plachet. Lidé jsou totiž zrcadla, a tak neustále zrcadlí chování druhého,“ dodává.
Už dost bylo pracovních hovorů přes Zoom, odpoledních dýchánků s kamarádkami přes Facetime nebo videohovorů s prarodiči přes Skype. Je nejvyšší čas se opět setkávat s lidmi tváří v tvář a budovat skutečné vazby. „Osamělost je totiž podobně škodlivá jako kouření patnácti cigaret denně,“ říká Bregman. Pokud se lidem nebudete vyhýbat, rychleji získáte pozitivní přístup k současnému světu. Přátelé, rodina i kolegové vám totiž nevědomky ukážou, co všechno jsou pro vás schopni udělat či obětovat.
Mnoho lidí se domnívá, že optimismus je synonymem pro naivitu. Bregmanův výzkum dokazuje, že cynický pohled na svět je ve skutečnosti nerealistický, a že není nic naivního na tom, být optimistický. Mimochodem negativní postoj většinou zaujímají lidé, kteří jsou podle Bregmana líní. „Negativní přístup je totiž snadný způsob, jak se vzdát osobní, sociální a politické odpovědnosti,“ míní historik.
Dnes a denně slyšíme různé příběhy, které jsou tragické nebo mají pesimistickou příchuť. Měli bychom si ale uvědomit, že „příběhy nikdy nejsou jen příběhy. My, lidé, se stáváme příběhy, které si sami vyprávíme. Pokud budeme neustále opakovat smutné zprávy nebo si říkat, že ostatní lidé se chovají špatně a sobecky, pak se v určitém chvíli tak doopravdy stane,“ varuje historik. I proto je důležité regulovat druh příběhů, které konzumujete, a zajistit, aby většina příběhů odrážela život realistickým a optimistickým způsobem.
S předchozím bodem jde ruku v ruce také to, že bychom si měli pečlivě vybírat zprávy, které chceme číst a poslouchat. "Zprávy jsou většinou o výjimkách. Hovoří o věcech, které se pokazily. Takže pokud budete sledovat spoustu zpráv, zejména televizních, stanete se velmi cynickými a depresivními,“ říká Bregman. Nikdo po vás nechce, abyste se odstřihli od veřejného dění, zablokovali si internetové servery a vytáhli televizní anténu. Bohatě postačí, když namísto třech večerních zpravodajských relací uvidíte pouze jednu, nebo nebudete celé odpoledne vysedávat u internetového zpravodajství.
Když se podíváme na současný svět, pravděpodobně nás napadnou slova jako „zrychlený“, „technologický“, „nebezpečný“ nebo „zkažený“. V takovou chvíli nesmíme propadat panice, bohatě postačí, když změníme úhel pohledu. „Pokud se například podíváme na technologie z historického hlediska, pak zjistíme, že vlaky, auta, kanalizace či elektřina byly vyvinuty v relativně krátkém čase na konci 19. století. O takovém období můžeme mluvit jako o technologickém,“ vysvětluje historik. Totéž platí také o lidech či událostech. V každém období totiž najdeme podvodníky, zkrachovalce nebo sobce.
Chovat se k lidem slušně a s úctou je základním kamenem moderní společnosti. Snažte se na toto pravidlo nezapomínat a ctít ho i ve chvíli, kdy se k vám druhý člověk nechová vstřícně. "Lidé budou líní, pokud se k nim chováte, jako by už líní byli. Pokud s nimi zacházíte jako s blbci, budou se chovat jako blbci. Pokud se k lidem budete chovat, jako by byli chytří nebo altruističtí, věřte, že se tak chovat doopravdy budou,“ říká Rutger Bregman.
Je snadné upadnout do trudomyslnosti, lamentovat nad současnou dobu a vidět jenom to špatné. Rutger Bregman ale říká, že bychom si měli uvědomit všechny pokroky a pozitivní změny, které jako lidstvo právě zažíváme. „Když se na to podíváme z generační perspektivy, mladí lidé, zejména generace Z, jsou etnicky nejrozmanitější, nejvzdělanější a nejprogresivnější generací, jakou kdy tento svět viděl. Tato generace má velmi odlišné představy o světě a myslím, že to přinese obrovské množství pozitivních změn,“ říká historik.
Lidé se často odvolávají na myšlenku, že jednotlivec nemá žádnou moc. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. "Jsme trochu jako ovce, děláme jen to, co dělají ostatní. Pokud jste ale černá ovce, můžete mít obrovský vliv jako jednotlivec,“ říká Bregman a ukazuje na postavy, které jsou toho důkazem. Konkrétně hovoří o Martinu Lutheru Kingovi nebo Gretě Thunberg.