Obličejové masky, které nás měly chránit před covidem-19, jsme sice z tváře sundali, přesto mnozí z nás ještě jednu masku nosí. Řeč je o masce pozitivity.
Smějete se, i když vám do smíchu není? Na otázku, jak se máte, pravidelně odpovídáte slovy „fajn“ a „dobře“? A neustále pomáháte ostatním, a to i za cenu, že následně bojujete s nedostatkem času nebo energie? Zdá se, že patříte k lidem, kteří si kromě make-upu a brýlí nasazují na svůj obličej také masku pozitivity. Možná se zdá, že nejde o nic dramatického. Vždyť každý člověk čas od času „hraje“, že je mu dobře a nemá žádné starosti. Pravdou ale zůstává, že dlouhodobé skrývání a potlačovaní vlastních pocitů vede do pekel. Hovoří o tom také psychoterapeutka Whitney Goodman, autorka knihy Toxic Positivity, která upozorňuje, že žijeme v kultuře posedlé pozitivitou.
Podle psychoterapeutky Goodman si pod tlakem dnešní „šťastné“ kultury pěstujeme zvyk, který je založený na tom, že předstíráme pozitivní myšlení v obklopení přátel, kolegů, ale také v našem soukromí. Masku pozitivity si navíc častokrát nasazujeme nevědomě a automaticky. „Za mistry v nošení masky pozitivity můžeme považovat influencery. Bohužel, následně trpí jejich duševní zdraví, neboť nedochází k naplnění emocionálních potřeb,“ říká psycholožka Joanna Konstantopoulou. I když v poslední době mnoho influencerů začíná ukazovat reálný obrázek života, který se logicky skládá i z negativních situací, stále existuje mnoho „positive vibes only“ influencerů. Psycholožka Kasia Richter navíc upozorňuje, že maska pozitivity je fenomén, který je výsledkem současné kultury toxické pozitivity. „Spousta lidí prostě nemá ty správné zdroje, aby byli skutečně pozitivní a šťastní, přesto se to snaží ze všech sil předstírat,“ tvrdí psycholožka.
Zřejmě nikoho nepřekvapí, že předstírat emoce a tvářit se za všech okolností šťastně, není pro naše duševní zdraví to pravé ořechové. „Existují studie, které jasně ukazují, že lidé pracující na pozicích, kde několik hodin denně nosí falešný úsměv na rtech, ve skutečnosti trpí. Vše je dáno tím, že emoce, které dávají na odiv, nekorespondují s tím, jak se skutečně cítí,“ vysvětluje psycholožka Richter. Zároveň platí, že potlačování negativních emocí může vést ke zvýšení stresu i depresi.
Podle psychoterapeutky Goodman nás maska pozitivity může oddělit i od našich základních potřeb. Pokud totiž své negativní emoce ignorujeme, nikdy nepochopíme, odkud se vzaly a proč nás sužují. V neposlední řadě platí, že maska pozitivity neškodí jenom nám samotným, ale také našim blízkým. Obzvláště to platí v momentě, kdy blízcí řeší závažný problém, a namísto realistické odpovědi dostanou přemíru pozitivních vět.
Pokud je vám maska pozitivity povědomá, nezbývá nic jiného, než ji sejmout ze své tváře. I když se to snadno řekne, konání je mnohem těžší. Pomůže vám především to, že si každou negativní emoci uvědomíte a procítíte ji. Stejně tak neodsuzujte okolí za to, že nechává proudit své emoce a není za každou cenu usměvavé a optimistické. Bylo by krásné, kdybychom všichni žili ve světě, kterému dominují pouze pozitivní emoce. Pravda je ale taková, že každý z nás má občas den pod psa. A pokud takový den nastane, dovolte sami sobě smutek, trudomyslnost nebo slzy.
Zdroj: stylist.co.uk
