Pohádky k Vánocům zkrátka patří. V tomto období jich je v televizi více než kdykoliv jindy za celý rok. A my víme, že je máte nakoukané. Ověřte si tedy, jak se v nich orientujete.
Čas vánoční je tím, kdy chceme věřit, že kouzla existují, že všechno může mít šťastný konec a především, že dobro vždy zvítězí nad zlem. Proto v tomto období neustále koukáme na pohádky. A je tomu už více jak půl století.
První zfilmovanou pohádkou byla v roce 1952 Pyšná princezna, jež režíroval Bořivoj Zeman. Dodnes ji můžete vidět v televizi v období Vánoc a nejspíš její příběh znáte. Vzhledem k tomu, že udala tón veškerých budoucích pohádek, jej ale rychle shrneme. Vypráví o domýšlivé princezně Krasomile, která si odmítá vzít za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechá líbit a v přestrojení za zahradníka se dostane do služby na její zámek. Nakonec si získá její srdce a pomocí práce a lásky ji zbaví její pýchy. Pohádka celkově poukazuje na sílu lidu, vyzdvihuje důvtip pracujícího člověka a zesměšnění šlechty. Což bylo na dobu jejího vzniku poměrně neobvyklé. Zároveň tím ale oslovila lidi natolik, že právě tento styl humoru a příběhu, který zároveň vzdělává diváka skrz reflexi určitého tématu řešeného ve společnosti, zůstává v českých pohádkách dodnes.
Zanedlouho poté vznikla další slavná pohádka Byl jednou jeden král, kde ztvárnil krále komik Jan Werich. Tyto dvě pohádky se přitom inspirovaly díly Boženy Němcové, která poukazovala zejména na poctivou práci a lidovost. Z klasické literatury vycházely i další pohádky, které vznikly v tomto období. Konkrétně se to týkalo Obušku z pytle ven! vytvořeného podle předlohy od Karla Jaromíra Erbena a snímku Hrátky s čertem inspirovaného díly Jana Drdy.
Tvorba pohádek pokračovala i v 60. letech, kdy vzniklo například Zlaté kapradí, Tři zlaté vlasy děda Vševěda či známý muzikál Šíleně smutná princezna, kde v hlavních rolích působili tehdejší hudební idolové Helena Vondráčková a Václav Neckář. Stále se však držela při zemi, co se počtu týče. To se ovšem změnilo v následujících dvou desetiletích, což mohlo souviset s rozmachem kinematografie, která se využívala pro odreagování od klasických socialistických povinností a celkově toho, co se dělo. V té době vznikly dodnes známé a oblíbené pohádky jako Tři oříšky pro Popelku, Princ Bajaja, Honza málem králem, Jak se budí princezny, Princ a večernice, Tři veteráni, O princezně Jasněnce a létajícím ševci od Zdeňka Trošky či S čerty nejsou žerty.
Se vznikem samostatné České republiky se vytvořila také tradice, že každý rok na Štědrý den bude vysílána nová pohádka. První z nich byla v roce 1993 Nesmrtelná teta v hlavní roli s Jiřinou Bohdalovou, dále například Princezna ze mlejna či Lotrando a Zubejda. Po roce 2000 z těch známějších můžeme zmínit Anděl Páně, Láska rohatá, Peklo s princeznou, Dvanáct měsíčků, Korunní princ či loňská Jak si nevzít princeznu. A tato tradice nebude přerušena ani letos.
V každém případě se dá říct, že české pohádky si dodnes udržují svůj specifický odlehčený humor, poukazování na současné společenské problémy, skrz které vzdělávají svého diváka, a i svou oblíbenost. A my tušíme, že pohltily i vás. Připomeňte si je a ověřte, jak dobře je znáte, v našem kvízu.
filmovyprehled.cz, ceskatelevize.cz, csfd.cz
