Jste jen hodný člověk, nebo takzvaný people pleaser? Ano, je v tom rozdíl

„Většinu mého života mi přišlo přirozené říkat a dělat věci tak, aby byli lidé kolem mě spokojení – a hlavně spokojení se mnou. Být hodnou dívkou (vstřícnou, pracovitou, bezproblémovou, jak mě popisovali učitelé ve škole) bylo mým způsobem, jak se vyhýbat problémům a jak udržet emocionální stabilitu dospělých kolem mě,“ svěřuje se redaktorka Meena Alexandra Stylist, která pro magazín sepsala svůj příběh o tom, jak zjistila, že je takzvaný people pleaser. „Nikdy jsem to nepovažovala za problém...dokud jsem na to nenarazila na svých terapeutických sezeních, kde jsem zjistila, že právě to je ten problém,“ píše.

Server Medical News Today definuje termín people pleaser jako člověka, který se soustavně snaží potěšit ostatní, přičemž často obětuje svá vlastní přání nebo potřeby. Většina lidí se totiž chce cítit milována a ceněna, zejména v blízkých vztazích. To je normální, protože lidé jsou sociální tvorové a chtějí někam patřit. V důsledku toho ale mnoho lidí příležitostně přizpůsobuje své chování tak, aby byly sociální interakce plynulejší. Hranice mezi hodným člověkem a people pleaserem je ovšem překročena, když člověk cítí potřebu být tím, čím chtějí ostatní, aby byl. Říkáte si, že se vás to netýká? To nemusí být tak docela pravda.

10 znaků, že jste people pleaser

Podle průzkumu YouGov z roku 2022 do této kategorie spadá 56 % žen a 42 % mužů. Přečtěte si následující znaky a zjistěte, zda se to týká i vás.

1. Předstíráte, že se všemi souhlasíte.

2. Cítíte zodpovědnost za to, jak se cítí ostatní lidé.

3. Často se omlouváte.

4. Cítíte se zatíženi věcmi, které musíte udělat.

5. Neumíte říct ne.

6. Cítíte se nepříjemně, když se na vás někdo zlobí.

7. Chováte se jako lidé kolem vás.

8. Potřebujete pochvalu, abyste se cítili dobře.

9. Za každou cenu se snažíte vyhýbat konfliktům.

10. Nepřiznáte, když jsou vaše city zraněné.

Nebezpečí toho, když máte na prvním místě druhé

V případě, že jste jen hodný člověk, znamená to, že dokáže být trochu sobecký; říct ne, i když to druhé nepotěší; zároveň je ale nevyužíváte a pomůžete jim, když je to potřeba a je to ve vašich silách. Tito lidé si také stojí za svým názorem a nekývnou na věci jen kvůli tomu, aby potěšili druhé. Pokud se vás ale týkají výše zmíněné znaky a patříte k people pleaserům, může se to projevit újmou na vás samotných. Konkrétně tím, že v takovém případě máte tendence kývnout na spoustu věcí, a v důsledku toho se dostanete do velkého stresu. To může vést k únavě a zanedbávání sebe samých. Může se to ale zároveň projevit pocitem, že nemáte jinou možnost, což snadno způsobí frustraci, která se projevuje například i pasivní agresivitou. Celkově to často potom směřuje k tomu, že je člověk neautentický a ztrácí svojí identitu, což se projevuje obvykle i problémy ve vztazích. Nakonec to může vést až k vyhoření, či k tomu, že se nebudete cítit patřičně oceněni za své činy a nahromadí se ve vás akorát zlost na druhé.

Co se stane, když řeknete „ne“?

„Myšlenka, že ve svých vztazích nejsem sama sebou, ale že jsem faksimile toho, co jsem si myslela, že ten druhý chce, je to, co konečně prasklo moji bublinu a přimělo mě k zamyšlení,“ popisuje ve svém příběhu redaktorka Meena. Začala se tak učit, jak se postavit strachu z nelibosti. A její zjištění ji poněkud překvapila. „Zklamala jsem lidi, zrušila jsem plány, řekla jsem ne a nesouhlasila jsem, a zpočátku mi z toho všeho bylo špatně. Ale pak se stala ta nejbláznivější věc: absolutně nic. Svět kolem mě se nezhroutil. Nikdo na mě nekřičel, ani mi neřekl, že jsem hrozný člověk – ve skutečnosti se v některých mých přátelstvích vyvinula nová úroveň blízkosti a vzájemného respektu poté, co jsem jim řekla, proč se trápím a jak mi mohou pomoci. Pomalu, ale jistě jsem se tak naučila, jak potěšit nejprve sama sebe,“ zakončuje. Mít sebe na prvním místě je totiž velmi důležité. Protože pak jsou s vámi spokojenější i ti kolem vás, jak tento příběh potvrzuje.