Jak žít s dětmi minimalisticky? Jde to vůbec?

V poslední době na nás tento výraz křičí ze všech stran. Vídáme ho na poličkách knihkupectví, v lifestylových časopisech nebo v pořadech o moderním životním stylu. A to z dobrého důvodu. Ve světě Internetu se denně musíme proklikat hromadou reklam s neodolatelnými nabídkami a odkazy na slevy. Stačí pár minut a už máme plný košík věcí, které vlastně ani nepotřebujeme. Ale když ono je to tak výhodné, že?

Není se pak čemu divit, že máme doma přeplněné šatníky, šuplíky, skříně, kredence, spíže, sklepy i garáže. Naštěstí jednou přijde ten pocit, že už se nemáme kam hnout a že bychom s tím asi měli něco dělat. Začínáme vše vyklízet, vyhazovat, třídit a snažit se žít minimalisticky. Potlesk tomu, kdo to vydrží.

Překážka ve vaší cestě za minimalistickým životem se může objevit ve chvíli, kdy máte děti. Většina z nich je snadno ovlivnitelná televizními reklamami na hračky a chce vše, co vidí ve výloze v hračkářství. Mnoho rodičů se domnívá, že z toho důvodu je minimalismus s dětmi nemožný. Opak je ale pravdou. Ukázalo se, že děti mnohem více prospívají, když žijí v jednoduchém, nepřeplněném prostředí.

Neberte děti jako výmluvu, že nedokážete zařadit minimalismus do svého života. Berte je naopak jako další důvod, proč začít žít minimalisticky. Máme pro vás 6 tipů, jak to naučit i je.

1. Nejdříve začněte u sebe

Než začnete učit děti minimalismu, musíte si být jistí, že jste o jeho výhodách sami přesvědčeni. Není to pouze o třídění a vyhazování věcí. Dalo by se říct, že je to životní styl, jehož změnu nelze uskutečnit ze dne na den. Je důležité uvědomit si své priority, případně i ty přetřídit a přehodnotit. Nejdříve musíte mít jasno, na čem vám a vaší rodině opravdu záleží a bez čeho se obejdete. Až potom to můžete učit vaše děti. Věřte, že to hned půjde snáz.

2. Seznamte děti s minimalismem

Proveďte je vším, co to obnáší. Nejdříve je nechte, ať si to vyloží po svém a vytvoří si svůj vlastní přístup. Málokteré dítě se chce vzdát svých hraček, a to i přesto, že si s nimi už nehraje. Když je budete společně třídit, vysvětlete jim, že je darujete do dětských domovů. Děti by měly vědět, že jejich hračky udělají radost dalším dětem, a to by měl být důvod, který je přesvědčí se hraček dobrovolně zbavit. Také je naučte, že v případě pořízení nové hračky, by měla jít stará pryč. To praktikujte nejen u hraček, ale třeba i u sebe v šatníku.

3. Upřednostňujte aktivity před hmotnými věcmi

Nejlépe strávený čas je s rodinou. Ať už jste na výletě, v kině, nebo doma hrajete deskové hry, sdílejte tuto činnost se svými dětmi. Uvidí, že není důležité vlastnit spoustu věcí, ale trávit čas se svými blízkými. Začněte s tím, že po vyklízení pokojíčku je odměníte nějakou zábavnou činností.

4. Určete všem věcem své místo

Autíčka mají svou poličku, panenky sedí každá na svém místě v domečku a stavebnice je v krabici. Nebojte, nemusíte jednotlivé kostičky třídit podle barev. To už by životní styl přerostl v menší úchylku. Takže vždy mějte na vědomí, že všeho s mírou. V obývacím pokoji umístěte košík, kam si děti vždy své hračky musí uklidit. Je užitečné mít na vše krabici, nejlépe s nápisem, co tam patří. Nejenže prostor díky tomu vypadá uklizeně a uspořádaně, ale děti i ví, kam co uložit. S postupem času si tyto návyky osvojí a budou je dělat automaticky. A za několik let vám třeba manželka vašeho syna poděkuje, jak jste ho krásně naučila udržovat pořádek a žít minimalisticky.

5. Vytvořte základ šatníku i dětem

Děti nerady opouští své hračky, ženy zase své oblíbené kousky oblečení. Tento bod bude ale u dětí jistě jednoduší. Platí to samé jako u základu vašeho šatníku. Čím víc univerzálních kousků bude váš potomek mít, tím víc času si ráno ušetříte. Chtěli jsme napsat, že méně oblečení v dětské skříni znamená i méně praní, ale existuje snad nějaká domácnost s dětmi, která málo pere?

6. Co se všemi obrázky a výrobky?

Co si budeme povídat, kdo z rodičů neuronil slzu, když mu dítě nakreslilo první obrázek? A kdo má toto umělecké dílo schované? Je pochopitelné, že tyto věci mají pro nás vysokou sentimentální hodnotu. Nejraději bychom si je všechny uložili do šuplíku nočního stolku a každý večer před spaním se jimi kochali (a to i když jsou naše děti dospělé). Jenže s nástupem do školky a do školy se umělecká sbírka stále rozšiřuje. Lednice je už všemi těmi obrázky zaplněná, ale my nemáme srdce je nedejbože vyhodit. To se s minimalismem ale moc neslučuje, že?

Vytvořte proto desky, do kterých budete obrázky ukládat. Pokaždé, než tam něco vložíte, se ale nejprve zeptejte: „Budu za 20 let ráda, že jsem si to schovala? Budu vůbec vědět, co má čmáranice představovat? A budou to vědět moje děti?". Jedině tak zabráníte tomu, že budete zavaleni dětskými kresbami, které jsou v tu chvíli sice nadmíru roztomilé, ale jedny přeplněné desky s nimi bohatě stačí.

A myslete na to, že čím více volného místa kolem sebe děti mají, tím větší prostor mohou dát své fantazii.

ČTĚTE TAKÉ: Knížky, které baví děti i rodiče