Udržet si i po letech vztahu zamilovanost je prakticky nemožné. A erotickou touhu? Ještě těžší. Pár možností by tu ovšem bylo.
Jste spolu už tolik let, že vám přijde až směšné chovat se k sobě s láskyplnou něhou, líbat se, hladit a říkat si něžná slůvka? Pokud vám vaše milování poslední dobou připomíná spíše povinné hodiny tělocviku, je nejvyšší čas s tím něco udělat. Navrátit i do dlouhodobého vztahu vášeň a tolik potřebné jiskření není snadný úkol. Ale jde to. Klíčem, na který se musíte zaměřit, je intimita. Co? Cože? Ale ano, jen si asi musíme trochu vysvětlit, jakou intimitu máme vlastně na mysli.
V záplavě každodenních starostí občas zapomínáme, že partner je také jen lidská bytost toužící po pohlazení, utěšení, pochvale. To všechno jsou věci, které velmi sbližují, a čím jich od sebe navzájem dostáváme méně, tím k sobě máme dál. Pokud jste je ze vztahu už úplně vytěsnili, jejich návrat nebude lehký. Raději ho dávkujte po kapkách, abyste partnera nevyděsily. Ale každá kapka se počítá a zmůže mnohé. Zkuste se proto čas od času jen tak chytit za ruce či si vtisknout letmý polibek. Podobné drobnosti sbližují víc, než byste možná předpokládaly, a budují velmi úspěšně tu tolik potřebnou intimitu, bez které je každý sex jen tělesný akt.
Spolehlivý zabiják touhy je… Nuda. Když vás sex přestává bavit a těšit, je jasné, že někde nastala zásadní chyba. Nahodit motory vášně pomůže i jedna naprosto jednoduchá věc: přestat před partnerem skrývat své fantazie a tajná přání. Každý z nás nějaké má, jen se obává jít s nimi na trh. Ze strachu, co na to ten druhý řekne, nebo z obavy, že se nám vysměje. Pravdou ovšem je, že když překonáte stud a zábrany, účinek bývá spíše opačný. Rajcuje to, a docela hodně. Zejména muži si vše moc rádi vizualizují. A když se jim partnerka svěří se svými tajnými erotickými představami, vzruší je to. V jádru je hřeje, že k nim má takovou důvěru, a už jen pouhá vidina, že by jí její přání mohli splnit, jim rozproudí krev žilách. Podobný intimní hovor může být tím kýženým odrazovým můstkem pro znovuobjevení radosti z milování a určitě stojí za zkoušku.
Stejně důležité ale je, abyste se navzájem naučili, co toho druhého spolehlivě od sexu odpuzuje. Pokud partner sám od sebe nepochopí, že když jste vyčerpaná a unavená z práce nebo neustálého vstávání k dětem, tak opravdu nemáte chuť pak ještě skotačit v posteli, musíte mu to prostě říct. Pokud o sex s vámi stojí, bude se muset snažit, abyste vyčerpaná nebyla.
Tušíte, co mnoho mužů vhání do náručí profesionálních společnic? Ó ano, tak si opravdu často říkají a ono to má vlastně své odůvodnění. Kromě toho, že to zní o dost lépe než prostitutka, to vystihuje odpověď na otázku, co u nich muži (také) hledají. Sex je to často až na druhém místě. Tím prvním je porozumění. Kdybyste měly možnost si s některou z těchto žen promluvit, dozvěděly byste se, že mužům doma často chybí právě někdo, kdo se vcítí do jejich problémů, pohladí je, projeví soucit a vyslechne je bez odsudků a snahy problém řešit. Potřebují povzbudit, politovat, utěšit. A to samé samozřejmě potřebujeme i my ženy. A když to nemáme doma, hledáme to jinde. O důvod víc spolu častěji vědomě mluvit a navzájem se skutečně vnímat. A snažit se jeden druhého pochopit. Tím se pouto ve vztahu také významně upevňuje a máme k sobě zase o krok blíž.
Každý z nás má nějaké chyby, ale víte, co odděluje úspěšné páry od těch, které spolu nevydrží? Schopnost číst neverbální signály. Vztahová terapeutka Emily Jamea to pro web Psychology Today přirovnala k souhře sportovců v týmu či hráčů ve špičkovém orchestru. Ti také nepřeruší hru, aby si řekli: „Víš, jak jsem se cítil, když jsi tam zahrál to falešné F?“ Ne, jen na sebe mrknou či pozvednou obočí. A ten druhý už ví.
Mluvit spolu je důležité, ale sehrát se v týmu tak, že si rozumíte i beze slov, je tím správným klíčem k posílení intimity a posléze i k lepšímu sexu. Tyhle dvě nádoby jsou jednoduše úzce propojené. „Páry, které to dokážou, řeší konflikty mnohem rychleji a úspěšněji. Stačí jim jen nepatrně upravit své chování a přenesou se přes hádku zpět k harmonii během chvíle,“ upozorňuje Emily Jamea. „Je to často mnohem účinnější než sáhodlouhé vysvětlování,“ dodává zkušená terapeutka.
Nic tak nedusí vzájemné jiskření, jako když máte neustále toho druhé za krkem. „Aby mohlo být vítání, musí být nejdřív loučení,“ říká v legendárním filmu Vratné lahve Zdeněk Svěrák. A je to svatá pravda. Abychom se na sebe mohli znovu těšit, musíme si dopřát volnost, nadechnutí a svobodu. Jen si vzpomeňte, jak jste se kdysi nemohli dočkat, až se konečně uvidíte a strávíte spolu večer. Vidět se 24 hodin denně sedm dní v týdnu je opravdu náročné a dusit jeden druhého neustálou pozorností, zprávami a potřebou kontrolovat jeho čas je cesta do záhuby. Občasné vzdálení hodně pomáhá, proto bychom si ho pro vlastní blaho měly dopřávat – a dopřát ho i partnerovi. Věřte, že k nastartování vášně je to to nejlepší, co si vzájemně můžete dát.
Daň za to, že jsme spolu vydrželi dlouhá léta, bývá někdy to, že žijeme spíše vedle sebe než spolu. Většinou je to tak, že to jednomu z partnerů vadí méně a druhému více, ale vyčítat si, kdo za to může, je zbytečné. Na vině totiž není nikdo – nebo oba zároveň. Je to zkrátka přirozený proces, který se vyhne málokomu. Ale pokud spolu chcete znovu navázat vzájemnou náklonnost a touhu, zkuste to alespoň občas změnit. Bylo by bláhové chtít to napořád, ale občas to jde. Vyhraďte si určitý čas, kdy budete jen spolu. Chvíli, kdy zahodíte telefony, nebudete koukat na televizi a přemýšlet o tom, co všechno v práci nestíháte a co vás zítra čeká.
Začněte se navzájem opravdu vnímat a poslouchat. Většina vztahů zahyne na to, že se lidé spolu nebaví a neposlouchají se. Sdělí si jen to nezbytné, a pak se každý unaveně odvalí na svoji stranu gauče. I postele. Je v pořádku být občas sám, ale sdílet s partnerem své touhy, potřeby či bolístky nesmírně sbližuje. A to tak, že se spolu opět začnete cítit mnohem lépe. A dost možná na sebe znovu dostanete chuť.
autorský článek, Psychology Today
