Vánoční čas zbožňují nejen obyčejní smrtelníci, ale také rodiny, kterým v žilách koluje modrá krev. A jak vypadají vánoční svátky podle urozených evropských rodin? Připravte se na plno královských povinností, debužírování, a především rodinnou pohodu.
Když se řekne královská rodina, většině z nás se vybaví ta britská. Pravdou ale zůstává, že na evropském kontinentu žije hned několik dalších královských rodiny, které jsou neméně zajímavé. Pojďte společně s námi nakouknout za vánoční dveře španělské, švédské, norské a dánské královské rodiny. Uvidíte, že jejich vánoční zvyky a tradice jsou podobně nevšední jako u britských aristokratů.
Začátek prosince se pro španělskou královskou rodinu nese ve znamení příprav na Štědrý den. V první řadě rodina dbá na rozeslání vánočních přáníček, která podepisuje nejen král Filip VI. se svou chotí Letizií, ale také jejich dvě roztomilé dcery - španělské princezny Leonor a Sophia. Po rozeslání přáníček se španělská rodina těší na 24. prosince, kdy vypuknou hlavní vánoční oslavy. Je dobrým zvykem, že v tento den král Filip VI. vystoupí k národu a popřeje obyvatelům Španělska krásné svátky.
Jakmile hlava monarchie splní královské povinnosti, vydává se do paláce Zarzuela nedaleko Madridu, kde se odehrává velká rodinná večeře. A na jakých dobrotách si španělská urozená krev pochutnává? Údajně na stolech nechybí mořské plody, cochinillo, tedy pečené selátko, a Roscón de Reyes, což je španělská verze britského vánočního dortu. Zároveň je důležité podotknout, že pro Španěly je velmi významný také 5. leden, během kterého děti dostávají dárečky od Tří králů.
Také pro švédskou královskou rodinu se prosinec nese ve znamení mnoha důležitých událostí počínaje udělováním Nobelových cen až po oslavy sv. Lucie. Hektickou část prosince ale vystřídají poklidné vánoční svátky, které rodina tráví pospolu v Drottningholm Slott, domě krále Carla Gustafa a královny Silvie. Důležitou součástí Štědrého dne je zdobení vánočního stromečku, po kterém královna Silvie předčítá úryvek z Bible. Následující den, tedy 25. prosince, se rodina vydává na tradiční mši, po které švédský král promlouvá k národu. Povětšinou se zamýšlí nad uplynulým rokem a hovoří o nadějích, které chová k roku novému. Vánoční projev je vysílán švédskou televizí a rozhlasem.
Zatímco v České republice si na Štědrý den většina z nás dopřává smaženého kapra s bramborovým salátem, Norové jsou v otázce štědrovečerního menu velmi nejednotní. Na východě nedají dopustit na vánoční žebra, západní část země jí sušené jehněčí maso a v severní části Norska servírují výhradě tresku. Pořádek v tom nedělá ani královská rodina, která pro jistotu na Štědrý den nejí žádný z uvedených pokrmů.
V ohledu stravování totiž norská královská rodina zůstala věrná desetiletími prověřené tradici a dopřává si grilované vepřové maso, které je typické především pro dánskou vánoční tabuli. Ptáte se, proč královská rodina konvertovala v otázce stravování k jižním sousedům? Odpověď je jasná! Za vše může dědeček krále Haralda V., král Haakona VII., který pocházel z Dánska. Norská královská krev si na grilovaném vepřovém masu smlsává v Kongsseterenu, což je jedna z královských soukromých rezidencí v Holmenkollenu.
Pokud bychom měli najít rodinu, která zcela otevřeně prozrazuje své vánoční plány a aktivity, pak je to bezesporu dánská královská rodina. Ta v průběhu prosince dokonce rozesílá tiskovou zprávu, ve které podrobně informuje veřejnost o svých vánočních plánech. Pravdou ale je, že vánoční program je každý rok víceméně podobný. Členové královské rodiny odjíždí slavit Vánoce do paláce Marselisborg v Aarhusu, což je tradice od doby, kdy se královna Margrethe v roce 1972 ujala trůnu. Tam si také vyměňují dárky, zpívají vánoční koledy, a především si nerušeně užívají společného času. V posledních letech také královská rodina sdílí videa, na kterých je vidět, jak zdobí vánoční stromeček nebo peče vánoční sušenky.
