Jediná cesta vede přes přijetí
Přijetí prohry znamená pustit a cítit všechny emoce, které se vám s životní situací spojují. Prožijte si naplno hněv, smutek, či zklamání a především uznejte a oplakejte promarněné přání. Emoce se vyplaví a uvolní prostor pro nový pohled. Pokud byste snad chtěli své emoce přeskočit, vytěsnit, nebo uzamknout do třinácté komnaty, pak se vždy budou tlačit na povrch a budou vám otravovat život.
Někteří lidé si myslí, že když přijmou a uznají svůj neúspěch, svůj strach nebo svoji samotu, jakoby už navždy byli poražení. Opak je ovšem pravdou. Až plnou akceptací reality přestáváte bojovat se životem a může přijít uvolnění a smíření.
Vina jako past mysli
Životní prohru si spojujeme s neúspěchem v profesní nebo soukromé oblasti, především ale s vlastním selháním. Pravděpodobně i vás teď užírají pocity viny, co vše jste udělali špatně, co jste mohli udělat jinak, kdyby… Nenechte se však vtáhnout do hry o vlastní špatnosti.
Vina je past, kterou si naše mysl vytváří a často nám ji nabídne, ať už se ke stejné situaci postavíme tak či onak. „Měla jsem svému manželovi vyjít vstříc a namísto toho jsem se zachovala sobecky.“ A v podobné situaci slyšíte ve svém nitru: „Zase jsem mu vyšla vstříc a neuhájila jsem si svůj prostor.“ Vina jako naprogramovaný vzorec chování vždy ohne realitu tak, aby vás nepustila vaše zklamání vyléčit a posunout se. Drží vás stále v minulosti.