Už se vám do práce nevstává s dobrou náladou? Přemýšlíte o tom, zda vaše zaměstnání má smysl? A pohráváte si čas od času s myšlenkou, že podáte výpověď? Pak jste se možná ocitli na mrtvém kariérním bodu.
Přijde to jako blesk z čistého nebe. Jednoho rána se probudíte a v hloubi duše pocítíte, že práce, kterou jste milovali, už dávno nemá nálepku „snová“. Možná jste po covidových peripetiích zabředli v home officeových kolejích, ze kterých se vám špatně navrací do kolejí kancelářských, možná ve své práci přestáváte vidět smysl, nebo vás štve částka, kterou každý měsíc vidíte na výplatní pásce.
Ať tak či onak, pravděpodobně nám dáte za pravdu, že s takovým pocitem se jenom těžko odvádí dokonalá práce. Protože tam, kde není motivace, nemůže být ani perfektní výsledek. A tak čekáte na správný okamžik, kdy nadřízenému sdělíte své pocity a společně zapeklitou situaci vyřešíte. Bohužel, tohle čekání se může proměnit v měsíční, půlroční i roční záležitost, která jenom zesiluje vaši nechuť k pracovnímu místu. Chtě nechtě si musíte přiznat, že jste ustrnuli na mrtvém kariérním bodu.
Ruku na srdce, každý ve své profesi občas zažívá pocit, kdy by nejraději hodil výpověď na stůl a odkráčel s krabicí plnou sešívaček a propisek z kanceláře. I proto je důležité rozeznat, zda právě prožíváte jednorázové „nic moc“ období, nebo dlouhodobě bojujete s pracovní krizí. „Jedna z otázek, na kterou se ve své praxi často ptám, zní: Máte se na co tento týden v práci těšit? Pokud odpověď klienta je ‚ne‘, pak to povětšinou znamená, že ustrnul na mrtvém bodu. Už se totiž neučí, neroste, a tudíž ho práce nemůže naplňovat a dělat šťastným,“ říká profesní koučka Sarah Ellis. Podle koučky mrtvý bod přichází buď ve chvíli, kdy nám „unikne“ povýšení, nebo tehdy, když si uvědomíme, že dlouhodobě děláme stereotypní práci.
Jakmile si člověk přizná, že se nachází ve slepé uličce, nezbývá nic jiného, než se posunout. To můžete udělat hned dvěma způsoby – buď vyhledáte profesního kouče, nebo zkusíte jednoduchý „koučovský“ postup, který zaznívá v knize Coach Yourself. Sarah Ellis nabízí, abyste si v první řadě odpověděli na základní tři otázky:
Odpovědi na zmíněné otázky vás můžou nasměrovat na novou kariérní cestu, která pro vás doposud byla uzavřena. Zároveň mnoho lidí přemýšlí pouze o tom, jakým směrem by se jeho kariéra měla ubírat. Mnohem důležitější ale je, abyste zjistili, proč po změně toužíte. „Pokud si například přejete být manažerem, pak si v první řadě položte otázku, proč po tomto povýšení toužíte. Možná zjistíte, že vás baví komunikovat a vést lidi. A právě díky tomuto závěru můžete na své dovednosti zapracovat, což následně povede ke kýženému povýšení nebo získání práce manažera v jiné společnosti,“ uvádí profesní koučka.
Pokud aktuálně bojujete s výše uvedenými pocity, pak je zcela logické, že k práci přistupujete s pesimistickým naladěním. Nic vás nebaví, pociťujete stagnaci a nevidíte světlo na konci tunelu. V takovou chvíli si k ruce vezměte papír s tužkou a zkuste si sepsat seznam pracovních úspěchů. I těch sebemenších. „Postupem času zaplníte papír drobnými úspěchy, které si můžete prohlédnout v momentě, kdy se opět budete cítit demotivováni k práci,“ navrhuje Sarah Ellis. Jednoduše řečeno, každý člověk zažívá ve svém profesním životě fázi, kdy se cítí na mrtvém bodu. O to podstatnější je, jak se k této životní etapě postaví, a zda se rozhodně neutápět v pesimistické náladě.
Zdroj: stylist.co.uk
