Jak se mají české ženy a muži? Zvládají (a chtějí) skloubit kariéru s rodinným životem? Jsou si v životě partnery, nebo soupeři? A jak by si vlastně přáli nastavit rodinné fungování? Je otázkou názoru, zda je rovnoprávnost v českých končinách již zaběhnutých mechanismem. My se ale ptáme, co doopravdy chceme? Po čem touží české ženy a jejich muži?
„Muž je lovec a žena sběračka, která se stará o rodinný krb.“ Tak zní argument všech, kteří nepřipouští, že v naší společnosti panují genderové stereotypy. I když v minulosti mohlo tradiční rozdělení na „mužské“ a „ženské“ povinnosti fungovat, naše novodobá jeskyně volá po zcela nových pravidlech. Zatímco muž 21. století se urputně drží své lovecké kariéry, současná žena neví, kde jí hlava stojí. Kromě starání o rodinný krb musí zvládat také roli zaměstnankyně, matky, uklízečky, taxikářky, kuchařky a milenky. Ideálně s úsměvem na rtech a konfekční velikostí 34 až 36 na těle – neboť stereotypy, bohužel, stále panují i v oblasti ženské krásy. Nezlobte se na nás pánové, ale není to na jednu ženu příliš mnoho rolí?
Namítáte, že výše napsané věty jsou subjektivním názorem? O opaku vás možná přesvědčí průzkum IKEA Gender Equality Study z roku 2021, který se zaměřil na vnímání genderových stereotypů v české společnosti. Z průzkumu vyšlo najevo, že v otázce rovnosti pohlaví Češi stále pochybují o tom, že žijeme ve společnosti zaručující stejná práva a možnosti pro ženy i muže. Pohled na genderové stereotypy se navíc výrazně rozchází v odpovědích obou pohlaví. Zatímco o genderové rovnosti je přesvědčeno 52 % mužů, mezi ženami je to jen 38 %.
Skutečnost, že mezi námi v pracovním i domácím prostředí stále panuje řada zaběhlých stereotypů, potvrzují také další výsledky průzkumu. Ukázalo se, že v každé druhé domácnosti (51 %) má žena na starosti většinu domácích povinností. Dokonce průzkum potvrdil, že na některé činnosti je stále pohlíženo jako na „ženské“. Jako tradičně ženská činnost je vnímáno například žehlení, kterému se podle 85 % respondentů věnují v jejich domácnosti právě ženy. Ženy v 73 % případů obstarávají také praní prádla, mytí oken (67 %) nebo výměnu ložního prádla (64 %). Do těchto domácích prací se muži zapojují méně, ale u jiných se daří role rozdělovat rovnoměrněji. Muži se nejčastěji zapojují do mytí nádobí, zajišťují běžné nákupy nebo vynášejí odpadky. Pokud je něco, o čem partneři rozhodují společně, tak je to otázka peněz a nákladů spojených s chodem domácnosti. V tomto ohledu panuje v 79 % domácnostech rovnoprávnost.
Možná vás nepřekvapí, že výzkum ukázal, že péče o děti je také častěji spojována se ženami. V 61 % případů jsou to ženy, které čerpají nemocenskou dovolenou, když dítě onemocní a rodina nemá jiné možnosti hlídání. Právě ženy musí častěji upozadit své pracovní aktivity, případně je co nejlépe skloubit tak, aby zároveň zvládly pomoci dětem s domácími úkoly. Otázka zní: Proč je to takto? A chtějí to muži nebo ženy? Jak bychom si vlastně přály žít a dělit se s partnerem o zodpovědnost a role, aby náš život byl v rovnováze?
Otázku, jak si žijí české ženy ve 21. století, si pokládá také spolek Minerva21, který na toto téma pořádá 19. října diskuzní fórum. Během čtyř panelových diskuzí se zajímavé osobnosti ze světa médií, kultury i vzdělávání dotknou témat, jako je skloubení péče o rodinu s kariérou, vliv mateřství a práce na vztahy, výchova úspěšných dětí nebo péče o děti s handicapem. Mezi hosty nebude chybět Lenka Helena Koenigsmarková, Rostya Gordon-Smith, Jana Bernášková s manželem Rudolfem Merknerem, Dagmar Herrmannová, Renata Mrázová, Laura Janáčková nebo Monika Mudranincová. Pokud se chcete diskuzního fóra zúčastnit, registrujte se zdarma zde. Následně do svých e-mailových schránek obdržíte link, prostřednictvím kterého získáte online přístup ke sledování diskuzního fóra.
