Během svatebního slibu každý pár hovoří o péči o druhého v časech dobrých i zlých, o společném stárnutí i o životě v neochvějné věrnosti. Ale jak roky ubývají, může se stát pro někoho tento způsob vztahu monotónním a „šťastně až do smrti“ přestane fungovat. A to je chvíle, kdy do vašeho života vstoupí extra mimomanželský poměr. Oba do toho vstupujete pro zábavu a předpokládáte, že tento vztah zvládnete, aniž byste narušili své manželské životy. Máte pocit, že jste se setkali opět se soucitem, porozuměním a sexem, který se během let vašeho manželství vytratil. Na chvíli máte pocit, že máte v životě vše, co ke spokojenosti potřebujete, ale pak přijde vina. Proč lidé do těchto poměrů vůbec vstupují? Podle studie z roku 2020 jsou hlavními důvody vztek, sebevědomí, nedostatek lásky, potřeba různorodosti, zanedbanost, sexuální touhy a další situace a okolnosti ve vztahu. Je kvůli tomu ale potřeba hned někoho podvádět?
Nutné to nejspíše není, ale mnoho lidí to dělá. Určit, kolik lidí někdy někoho podvádělo, je téměř nemožné. Zejména z toho důvodu, že toto číslo stojí na upřímném svědectví respondentů. Ale podle jedné americké studie se jedná až o 75 % mužů a 68 % žen, kteří přiznali, že někdy během svého života nějakým způsobem svého současného partnera podvedli. Tato čísla zní naprosto šíleně, ale neříkají to jen statistiky. Jen se zamyslete nad tím, kolikrát v životě jste se setkali s někým, kdo někdy někoho podvedl. Nebo možná i vám se to někdy stalo. A nebo kolik z vašich přátel, či vás, má regulérního milence, či milenku? Zkuste to spočítat a možná se sami zarazíte nad tím, jak je tento nešvar rozšířený.
Problematické zde může být, co všechno je chápáno jako podvádění. Sex? Když vám někdo zaplatí jídlo? Nebo citový závazek? Pro každého to znamená něco jiného a podle výše zmíněné studie 70 % lidí se svým partnerem nediskutovalo o tom, co jako podvádění počítá.
Rozhodně nechceme podvádění obhajovat, ale stojí za zamyšlení, proč už panovníci od nepaměti měli oficiální milenky (již Henry II. ve 12. století měl údajně hned 4). Podle sexuologa Jaroslava Zvěřiny není pro lidi monogamie přirozená. V roce 2019 zmínil pro server Novinky.cz, že ze 4 000 druhů savců tvoří páry pouhá 3 % z nich a že věrnost v partnerských vztazích nepatří k nejsilnějším stránkám člověka (podle výše zmíněných údajů měl v tomhle pravdu). Monogamní manželství bylo podle něj ustanoveno z toho důvodu, aby vztahy uvnitř společnosti byly přehlednější a jasněji organizované, což se týkalo majetku i výchovy dětí. Pokud by to ale tak bylo, proč je tolik lidí proti podvádění?
Nejspíš není potřeba složité odpovědi. Každý chce být milovaný jedním člověkem a chce, aby jim tato láska vydržela na věky věků. Vztahy ale bohužel nejsou tak jednoduché. Prolíná se jimi, co řešíme v životě mimo ně, jak se mění náš pohled na svět a během toho se jednoduše něčí cesty rozejdou a jiných zase sejdou. Možná věříme na lásku jenom kvůli tomu, že nám ji vnukávají kulturní díla (Shakespearem počínaje). Ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že to všechno je možné, jen je potřeba na vztazích pracovat a nevyhledávat si jiné, nevzdávat se jich, jak tvrdí mnoho párových terapeutů.