(Ne)ztraceno v překladu
Přeložit koselig do češtiny je podobně náročné jako přeložit hygge. I v tomto případě totiž platí, že jde o slovo, které je hluboce zakořeněné v severské kultuře, a navíc je nejen podstatným jménem, ale také slovesem. „Koselig bych popsala jako pocit útulnosti a pohodlí, ale často ho používáme také v momentě, kdy nejsme sami a trávíme čas s blízkými lidmi. Jde o to být spokojený, obklopit se příjemnou atmosférou a mít hřejivý pocit,“ vysvětluje norská novinářka Ingrid Obstat na webu That Scandinavian feeling.
Říkáte si, v čem je tedy koselig jiný než hygge? Ingrid Obstat sama přiznává, že oba koncepty jsou velmi podobné, avšak koselig klade větší důraz na sociální kontakt a spojení s přírodou, zatímco hygge se zaměřuje na vytvoření příjemné atmosféry uvnitř domova. Jednoduše řečeno, hygge vám ukazuje krásu osamělých večerů, během kterých vám přítomnost dělá gigantická deka, výborná kniha a tucet zapálených svíček, zatímco koselig prahne po venkovním dobrodružství a trávení času s rodinou a přáteli.
Nezbláznit se ze zimy
Život v Norsku je bezesporu krásný, avšak zatraceně tmavý! Obzvláště v zimních měsících, kdy sluníčko zapadá „téměř“ po odpolední svačině a dlouhé večery jsou doopravdy dlouhé. Není tedy divu, že se Norové obrnili koseligem, díky kterému mohou tyto přírodní nezmary lépe zvládat. „Díky konceptu koselig dokážeme najít radost i v okamžicích, které na první pohled nejsou pozitivní. I když je koselig aplikovatelný po celý rok, v zimních měsících je obzvláště důležitý. Klíčem je změna myšlení a pozitivní přístup. Snažíme se vnímat zimu jako to nejlepší, co může být, a přijímáme všechny její aspekty,“ vysvětluje novinářka.
Kromě toho, že Norové nedají dopustit na své běžky nebo lední brusle, vydávají se také vstříc mrazivé přírodě. Vždyť, kdo by neznal skandinávské přísloví – neexistuje nic jako špatné počasí, jenom špatné oblečení.