Způsob, jakým na vztahy nahlížíme a jak je žijeme, se v čase vyvíjí a mění. Zatímco pro naše babičky bylo nemyslitelné pozvat někoho na rande, nebo mít sex na jednu noc, pro nás je to běžná věc. Stejně tak se mění přístup k monogamii, roste zájem o otevřené vztahy, kdy se partneři dohodnou na společném soužití s tím, že po sexuální stránce budou volní.
Průzkumy říkají, že polovina Čechů si něco takového nedokáže vůbec představit, což asi nikoho úplně nepřekvapí. Ačkoliv jsem si vědoma toho, že dlouhodobé dvoučlenné vztahy jsou stále nejčastější formou, tak o nich tento článek není.
Tereze je 31 let a tři a půl roku je šťastně vdaná. Se svým manželem žije v Praze a jejich vztah je otevřený. Tereza čas od času (někdy sama a někdy s manželem) navštěvuje swingers párty. „Moje řekněme filosofie je, že já druhého člověka nevlastním. Přijímám, že se mně i manželovi líbí jiní lidé. Přijde mi nepřirozený si namlouvat, že to tak není. Že s někým budeš dvacet, třicet let a ten člověk nebude toužit po někom jiném, to mi přijde nereálný,“ vysvětluje.
„Když jsme spolu teprve začínali chodit, povídali jsme si a on se mi svěřil, že nikdy neměl sex ve třech, ale že by to jednou chtěl určitě vyzkoušet. Tehdy jsem mu řekla, že když se mu někdy ta příležitost naskytne, ať do toho jde a neohlíží se na mě. Ta příležitost se pak naskytla jednou, když jsme byli někde spolu. Takhle to začalo,“ vysvětluje Tereza a dodává: „Řekla jsem, že když to máme podobně, proč to společně netestovat. Jsem vděčná, že jsem potkala člověka, který to má podobně jako já.“
V praxi swingers párty vyhledávají jak single lidé, tak partneři a manželé. „Nejvíc k nám chodí partneři a manželé, kteří dlouhá léta žijí spolu. Motivace jsou různé, na swingers přichází i proto, aby byli sami sebou. Nikdo je za nic neodsuzuje, nejsou tu obavy z přijetí okolí. Pořádáme různé tematické akce, na některé chodí pravidelně 50 až 60 párů,“ vysvětluje pan Zvonko, který spolu s partnerkou provozuje kousek od Brna swingers vilu s názvem Villa Funny. „Lidé si často představují neřízené orgie od začátku do konce, ale první polovina akce probíhá jako v běžném baru, na jakékoliv společenské akci. Lidé tancují, povídají si a po půlnoci je atmosféra už více sexuální. Samozřejmě pouze pro toho, kdo chce.“ dodává Zvonko.
Častá společenská stigmatizace stojí na představě, že otevřený vztah je nemorální nebo ukazuje na nějakou sexuální deviaci, to je ale podle psychologů představa lichá. Na prokazatelných datech nestojí ani tvrzení, že lidé v jakékoliv formě otevřených vztahů nejsou schopni závazků. To potvrzuje i Tereza: „Určitě bych neřekla, že je to nemorální, na swingers párty jsem potkala třeba lékaře nebo lidi v dlouhodobých vztazích, kteří chodí právě s partnerem nebo partnerkou. Já osobně to dělám pro zábavu. Nejprve jsem byla hodně zvědavá, přišlo mi to jako zajímavý a neobvyklý prostředí. Chtěla jsem to zažít.“
Všechny vztahy, i ty “klasické” monogamní, naráží na celou řadu výzev a problémů. Mezi ně patří například nedostatek komunikace nebo dlouhodobě potlačovaná nespokojenost. Se žárlivostí se potom každý vyrovnává po svém. Zatímco někteří mají strach z opuštění silnější, jiní zůstávají více či méně v klidu a důvěřují svým kvalitám i partnerovi. Z toho důvodu se ve spojitosti s otevřenými vztahy hovoří o předpokladu zdravého sebevědomí a silně ukotvené sebehodnotě.
Tereza otázku žárlivosti popisuje takto: „Na sexuální věci v podstatě nežárlím, to jsem si potvrdila už během zmiňovaného sexu ve třech. Žárlila bych, kdyby tam bylo nějaký vnitřní souznění. Myslím, že pro spoustu lidí je nepředstavitelný, že někomu dají svobodu. Bojí se, že se partner potom zamiluje. Podle mě to ale nedává moc smysl. Zamilovat se přece můžete třeba do kolegyně, do kamaráda, do někoho známého, v tramvaji. Podle mě to je každodenní riziko, které se chozením na swingers párty nezvyšuje.“
Jaké pocity a myšlenky máš, když Tereza mluví o sexuálních zážitcích ze swingers párty, na kterých nejste spolu?
To se těžko popisuje slovy, ale obecně mě to vzrušuje a těší mě, že má radost. Přináší odtamtud lepší historky, než by měla, kdyby šla třeba beze mě do hospody.
Pracuješ nějak se žárlivostí, nebo máš jiné obavy?
Nemám. Vím, a doufám, ze mě miluje.
Od Terezy zaznělo, že jsi měl po swingers velkou radost, že tě fyzicky všichni přijali, nikdo na tebe nekoukal skrze prsty a cítil ses tam dobře. Co bys k tomu dodal?
Ano, přišlo mi to jako porno naživo, a to umocnilo mé nadšení.
Tereza během našeho setkání řekla: „Jeden z nejhezčích momentů našeho vztahu bylo, když jsme si o tom, co jsme v noci na swingers zažili, povídali potom ještě několik hodin.“ Souhlasíš?
Naše dlouhé povídaní je super kdykoliv, tohle bylo asi výjimečné tím, že šlo o nový zážitek.
Feromon je pravidelný cyklus o společenských tabu. Je pro všechny, kteří sdílejí pocit, že některá témata stále nejsou dost vidět a slyšet. Čekají vás reportáže a rozhovory s odborníky a zasvěcenými osobnostmi. Feromon vytváří redaktorka a manažerka komunikace Kateřina Johana Pekárková v synergii s Marianne.
Vizuál: Jitka Ribárová
autorský článek
