Ženská sexualita je nebezpečná a Freud tomu nepomohl
V roce 1844 publikoval Georg Ludwig Kobelt tzv. anatomické papíry klitorisu, které jsou podle odborníků kvalitativně zcela srovnatelné s těmi současnými. I jeho dílo ale bylo zcela přehlíženo. Vinu lze nejspíše z části připsat viktoriánským názorům, že ženská sexualita je nebezpečná a také Freudově věhlasné ale mylné domněnce, že klitoris vyvolává “nezralý” neboli “nedostatečný” orgasmus. Freud tvrdil, že dívka musí v pubertě přenést erotogenní vnímavost vůči stimulaci z klitorisu na vaginální otvor. Dnes víme, že tento názor je vedle jak ta jedle.
20. a 30. léta a děsivá vagina plná nebezpečných bakterií
Lékaři ve dvacátých a třicátých letech doopravdy věřili, že vagina se hemží nebezpečnými bakteriemi. Přitom člověk ani nemusí být lékař, aby mu došlo, jak absurdní je toto tvrzení. Jak by pak mohly ženy vůbec evolučně přežít a rodit zdravé děti? Přiživování narativu o nečistotě vaginy nicméně přesně odpovídalo dlouhobým cílům společenského útlaku žen. Pitvy se nakonec povolily, ale velká část zkoumaných mrtvol patřila starším osobám a objem klitorisu se po menopauze zmenšuje. Klitoris navíc bývá při procesu konzervace poškozen.
Dnešní doba a bájný bod G
Část klitorisu je umístěna zvenčí, to asi netřeba zmiňovat, přičemž víte, že pod povrchem se skrývá tělo, kořen, crura a předsíňové bulvy? Zajímavé také je, že magicky bájný bod G je dle nejnovějších zjištění pravděpodobně prostě vnitřní část klitorisu, takže cílená stimulace přináší silné prožitky orgasmu. Řekněme si to upřímně – ženská rozkoš se historicky patriarchátu nehodila. Klitoris je jediný orgán, který slouží jen a pouze k rozkoši, ke které navíc není zapotřebí penis.