Fenomény glamping a tiny houses dobývají Česko, dřevěné domky a maringotky rostou jako houby po dešti. Kde všude je v tuzemsku najdete, nakolik se musíte vzdát pohodlí a co všechno v nich můžete zažít?
Zatímco ještě před nedávnem byly symbolem luxusu výhradně obrovské vily s bazénem, šesti koupelnami a halou s rozvětveným schodištěm, jak je známe z amerických filmů, dnes už trend minimalismu dostihl nejen samotné vybavení bydlení, ale i jeho velikost a celkovou filozofii.
Luxusem dnešní doby je bezpochyby svoboda a ta jde s myšlenkou nevlastnit příliš mnoho věcí. Vzít batoh s nejnutnější výbavou a vyrazit na víkend do přírody s přespáním v prostoru ne větším než průměrná garsonka, navíc ještě bez signálu a přívodu vody i elektriky, je aktuálně podobně trendy jako snídat avokádo a pít výběrovou filtrovanou kávu.
Fenomén jménem tiny houses, tedy malé příbytky co nejvíc propojené s přírodou ideálně ze dřeva a s prosklenými stěnami, se stal natolik populární, že si dokonce vysloužil vlastní reality show na Netflixu. Malé domky, které si poskládáte skoro stejně snadno jako stavebnici Lego nebo nábytek IKEA, stromové domy, maringotky, plovoucí chaty, posedy nebo obytná auta jsou moderním symbolem nezávislosti.
Postavit klasický dům je obvykle otázkou několika let a jenom samotné rozhodnutí stojí spoustu času a energie. A teď si zkuste představit, že dostanete nápad na dům nebo chatu a do dvou měsíců vám vyroste na zahradě. Může se to zdát jako sci-fi, ve skutečnosti jde ale o projekt studia Secret Garden. To vytváří domky Bayaya.
„Období, ve kterém jsme všichni jenom hromadili nesmysly, pomalu končí,“ myslí si zakladatel projektu Ladislav Trpák a dodává, že společnost se začne pomalu vracet ke komunitnímu způsobu života, kdy budou chatové osady s antukovým hřištěm opět v kurzu.
V podobném duchu uvažuje i architekt Petr Šindelář. Ten stojí za návrhy designových domků Bayaya. „Naprosto nemám ambici stavět věci, které tu zůstanou navěky. Mým ideálem je, aby šla stavba poté, co doslouží, rozebrat a materiál znovu použít. Na pozemku po ní nezůstanou žádné stopy, a prostor tak může sloužit k dalším účelům. Podobně to často dělali naši předkové,“ popisuje Petr.
S nedostatkem materiálu se Secret Garden v poslední době potýká celkem často. „Zní to jako paradox, ale v Česku není dostatek dřeva. Nemůžeme plnit poptávku tak rychle, jak bychom chtěli, protože dřevo se z Česka vyváží do Číny a dalších zemí, a tak zde nemáme z čeho vyrábět,“ vysvětluje Ladislav.
Mezi další projekty studia Secret Garden patří i prodej a pronájem posedů, a tak se dostáváme k fenoménu jménem glamping. Jde o způsob, jak pobývat v přírodě, ale bez nutného diskomfortu spaní na karimatce ve spacáku a vaření na plynovém vařiči ve vlhké předsíňce stanu.
Posed může sloužit buď k ubytování hostů, ale dá se z něj vytvořit i sauna. „Když se budu držet metafory Lega, posed je takové Duplo. Jestliže se chce někdo pustit do stavby dřevěného příbytku u sebe na zahradě, doporučuji mu začít právě s posedem,“ radí Ladislav Trpák. Komunita „posedlých“, jak se majitelé posedů nazývají, se v Česku rozrůstá poměrně rychle. „Nedávno jsme třeba instalovali jeden posed nohama přímo do rybníka. Dokonce jsme měli od jedné paní dotaz, jestli se dá v posedu žít natrvalo. Přívod vody by byl samozřejmě složitější, ale kde je vůle, je i cesta,“ vypráví Ladislav.
Glampingové projekty v Česku rostou jako houby po dešti a s vidinou dalšího léta stráveného převážně v tuzemsku už možná také pokukujete, který si pronajmout. Základním klíčem k úspěchu je umístění na dosah krásné přírody a v tomto směru vyhrávají Šumavská a Pošumavská maringotka.
„Historie Šumavské maringotky sahá až do roku 2007, kdy jsem ji zakoupil jako alternativu bydlení poté, co jsem opustil přechozený vztah,“ vypráví majitel maringotky Michal Piloušek. „Původně stála na pozemku v Hluboké nad Vltavou, kam jsme do ní s mojí novou manželkou jezdili. O pár let později jsme koupili chalupu na Šumavě. Tu jsme museli kompletně přestavět, a tak jsme maringotku přesunuli za chalupu, kde nám sloužila k přechodnému pobytu.“
Poté, co Michal s manželkou chalupu dostavěli, už maringotka sloužila jen jako „herna“ pro děti. „Až jednou přijela kamarádka z USA a divila se, jak je možné, že něco takového ještě nepronajímám.“ Nyní je Šumavská maringotka v provozu tři roky a hned první léto se u ní dveře netrhly. A tak přibyla ještě Pošumavská. „To už je zase trochu jiné víno. Rozhodně ji doporučuju pro dobrodružnější povahy,“ směje se Michal a dodává, že i jako zkušený maringotkář při nákupu naletěl. „Vypadala dobře, ale s úpravou jsem strávil hodně času. Aktuálně je bez elektřiny, světlo je na baterky, topení je plynové. A když mrzne, myjete se v lavoru. Zkrátka takový návrat ke kořenům,“ uzavírá.
Ty nejdobrodružnější povahy obvykle dlouho nevydrží na jednom místě. Přestavět si auto na obytné je ale běh na dlouhou trať a pořídit si karavan nebo klasický obytný vůz nemusí automaticky znamenat výhru.
„Svoboda a flexibilita jsou stále více žádané komodity a klasický autokemping má své limity,“ říká David Zezula z týmu Egoé. Kempingové vestavby, které si můžete koupit nebo pronajmout, jsou tak ideálním řešením, pokud chcete auto využívat i k jiným než ubytovacím účelům. A nejlepší na tom je, že ani nepotřebujete vůz velikosti Volkswagen Transporter, ale stačí vám i klasická oktávka. Pak už je jen otázkou, jak minimalističtí dokážete být. Kdyby vám prostor přece jen nestačil, jistí to starý dobrý stan. Jak moc „glam“ bude, to už záleží na vás.
