Přátelství je velice vzácná věc a jednoznačně pro něj platí, že kvalita je důležitější než kvantita. Není totiž důležité, kolik kamarádů ve svém životě máte, ale jak dobrých. Občas je přitom potřeba se zamyslet nad tím, zda stále dobří kamarádi jste. A my pro vás máme znaky, které vám to pomohou určit.
Kamarády si začínáme vytvářet už od školky. Některá přátelství skončí, když každé dítě nastoupí do jiné školy. Jiná ovšem mohou přetrvat až do dospělosti. Kamarádský vztah je ovšem vztah jako každý jiný, a proto je i na něm potřeba pracovat. Na to ovšem spoustu lidí zapomíná.
Je vlastně jedno, jestli se znáte od školky, od základky, ze střední, nebo až z dospělého života. Důležité je, že máte oba zájem udržet mezi sebou nějakou blízkost. Nemusí to znamenat, že se vidíte každý den. Ale že i když se uvidíte jednou za čtvrt roku, dokážete se spolu bavit stejně otevřeně jako na posledním setkání, jakoby ty tři měsíce pauzy nehrály roli. Zároveň to nemusí znamenat, že jste non stop v kontaktu, ale že když jeden z vás napíše tomu druhému, že má problém, ten druhý se ho pokusí vyřešit s ním.
Během života se ale měníme, vyvíjíme a stejně tak i naše přátelství. Některá skutečně trvají celý život, jiná si projdou dobrými a špatnými fázemi, a občas se jednou důležitá přátelství začnou vytrácet. A občas je dobré je nechat vytratit.
Tímto tématem se zabývali američtí vědci ve studii, která trvala 19 let. Během této doby zkoumali dlouhodobá přátelství a došli díky ní k určitým příznakům, kdy se od sebe kamarádi již vzdálili a je pro ně lepší přátelství ukončit.
Zjistěte, zda je to případ i vašeho přátelství:
Nemůžete se shodnout, jak spolu trávit čas. To nastává obvykle v případě, že jeden člověk ztratí zájem o aktivity, kolem kterých bylo přátelství založeno. Pro některé tyto trhliny začínají, když jeden přítel vstoupí do romantického vztahu, narodí se mu dítě nebo začne pracovat v práci, která vyžaduje více času a energie. Pro jiné je to prostě tak, že jeden z vás časem změnil své zájmy. Přátelé mohou tyto rozdíly řešit a pokusit se najít nové způsoby, jak se spojit. Někteří si ale uvědomí, že to pouze upevňuje vzdálenost mezi nimi.
Rozhovory se zdají být zaostalé nebo se opakují. Zatímco mnoho přátelství závisí na sdílené historii, někteří mohou zjistit, že opakující se konverzace je známkou toho, že přátelství začalo stagnovat. V těchto přátelstvích se sdílená historie nebo minulá setkání neobjevují proto, že by se o ně přátelé skutečně rádi podělili, ale proto, že jim to připadá jako jediná věc, která je drží pohromadě. V těchto případech se konverzace může rychle stát nudnou a zaseknutou, což může být známkou toho, že se od sebe vzdalujete.
Snaha je pouze jednostranná. Přátelé by se o sebe měli zajímat a snažit se interagovat vzájemně. Pokud je to pouze jednostranné, je to špatné znamení. Člověku to akorát bere energii a tu je lepší investovat do těch přátelství, kde o to ti druzí stojí.
Po setkání se cítíte vyčerpaní. Možná spolu oba komunikujete, ale ta konverzace vám přijde náročná a setkání naživo ještě náročnější. V takovém případě je na místě zeptat se sám/sama sebe, zda to děláte pouze ze slušnosti, nebo zda o to přátelství skutečně stojíte. Na svého kamaráda či kamarádku byste se totiž měli těšit a po setkání s nimi byste měli být nabití energií, a ne naopak.
Ten druhý vám nechybí, když se delší dobu nevidíte. V některých případech jednoduše začnou setkání a konverzace opadávat a vy vlastně zjistíte, že vás to až tolik netrápí. Pokud tu není snaha ani z druhé strany, pak je to nejpřirozenější konec přátelství. Některá z nich mají jednoduše smysl pouze v určité životní fázi a poté se z nich tak nějak přirozeně vyroste.
psychologytoday.com, onlinelibrary.wiley.com
