Dramatik, spisovatel, disident, a především první polistopadový prezident Václav Havel patří k osobnostem, na které bychom neměli zapomínat. A stejně tak bychom neměli zapomenout ani na jeho dnešní narozeniny.
O životě Václava Havla mnohé prozradil film Havel. Pokud jste ale film zatím neviděli, pak vám deset nejzásadnějších informací o prvním polistopadovém prezidentovi shrneme.
1. Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze. Jeho tatínek Václav Maria Havel byl stavební podnikatel, maminka módní návrhářka a dědeček československý diplomat Hugo Vavrečka. Možná také tušíte, že Václavův strýc Miloš Havel byl majitelem největší prvorepublikové produkční firmy Lucernafilm.
2. Těsně po válce se Václav Havel přesunul do Poděbrad, kde fungovala elitní internátní střední škola. Mimochodem tento ústav navštěvoval také režisér Miloš Forman nebo bratři Mašínové. Václav Havel ale v Poděbradech dlouhou dobu nepobyl, neboť po roce 1948 byla škola uzavřena.
3. Studijní léta Václava Havla byla plná přestupů a změn. Nejprve Václav navštěvoval ČVUT, poté chtěl přestoupit na filmovou fakultu Akademie múzických umění, kde však neuspěl a zpět na ČVUT se nemohl vrátit.
4. Jeho životní láskou byla Olga, se kterou se mladičký Václav Havel seznámil v kavárně Slavia. Dvacetiletá Olga zprvu o sedmnáctiletého Václava nejevila zájem, a tak trvalo ještě tři roky, než dvojice začala tvořit pár. Ze začátku si mnozí mysleli, že odlišný původ bude v jejich vztahu dělat neplechu. Jenže sečtělá Olga ukázala, že zapadnout do pražské intelektuální společnosti jí nedělá sebemenší problém a po boku Václava Havla pouze kvetla.
5. Po vojně se Václav Havel stal jevištním technikem v Divadle ABC. I když jeho profese byla ryze technická, Václav koketoval i s tvůrčí stránkou divadla. A tak v roce 1959 spatřila světlo světa jeho první divadelní hra Rodinný večer, následovala hra Zahradní slavnost, a Vyrozumění. Po divadelních hrách přišla na řadu i literární činnost, a tak Václav Havel vydal v roce 1966 svou první knihu Protokoly.
6. Uvolněnější šedesátá léta vedla k tomu, že Václav Havel veřejně vystupoval proti režimu. Za svůj postoj si "vysloužil" vyškrtnutí z kandidátky vedení Svazu československých spisovatelů i neustálou kontrolu ze strany režimu. Jednoduše řečeno, Václav Havel ležel KSČ v žaludku.
7. Václav Havel svůj boj proti režimu nezdával, a tak během normalizace začal vydávat samizdatovou ediční řadu Expedice, napsal otevřený dopis Gustavu Husákovi, a především se stal mluvčím Charty 77. Nejen kvůli tomu byl několikrát zadržen a dokonce i odsouzen za podvracení republiky.
8. Jméno Václava Havla je také spojováno s Občanským fórem, sdružením, které hrálo důležitou roli v listopadu 1989. Nezapomenutelný je Havlův projev, který pronesl 21. listopadu z balkónu nakladatelství Melantrich na pražském Václavském náměstí.
9. Datum, které vstoupilo do učebnic dějepisu. I tak můžeme označit 29. prosinec 1989, tedy den, kdy byl Václav Havel zvolen prezidentem Československé socialistické republiky.
10. Václav Havel zemřel po dlouhé nemoci 18. prosince 2011.
