Říká se, že láska je všelék a pro Felixe Porgese s Elly Bernsteinovou to platilo mnohonásobně. Zamilovali se do sebe v koncentračním táboře v Terezíně a společnými silami zvládli vše, aby dokázali přežít. Uprostřed všeho, co z minulosti víme, vzniklo něco krásného, silného a jejich příběh je důkazem, že láska dokáže překonat i to největší zlo.
Do koncentračního tábora byl Felix převezen v osmadvaceti letech a díky svým uměleckým vlohám si vystudovaný právník zachránil v Terezíně život. Byl vybrán, aby zkomponoval hudbu ke kabaretu a stal se zároveň scenáristou, režisérem i hercem.
Pro jednu z hlavních rolí byla vybrána i Elly, která byla pro změnu amatérská tanečnice. Během zkoušení kabaretu se do sebe mladí Židé zamilovali a vznikla láska, kterou nedokázalo nic zlomit. „Byli vlastně tak trochu prominenti, organizovali místní divadelní život, takže měli větší šanci uniknout transportům, které mířily do vyhlazovacích táborů,“ popsal jejich syn Miroslav deníku Právo, jemuž rodiče vyprávěli o svém osudu v koncentračním táboře.
Vzhledem k tomu, že byl Terezín pouze jakýmsi přestupním místem, než byla většina Židů převezena do vyhlazovacího tábora, byly zde povoleny také sňatky. Toho zamilovaná dvojice využila a rabín je v Terezíně oddal. Teď už nosili jen jedno příjmení a jejich láska se ještě více prohloubila. Dále vystupovali a bavili německé obecenstvo. Ke konci války začali nacisté s blížící se frontou panikařit a koho ze Židů nezabila nakažlivá nemoc, toho chtěli zavraždit. Naštěstí Felix a Elly zvládli i tyto nástrahy a mohli se vrátit domů.
Manželé Porgesovi se po konci druhé světové války vzdali své židovské identity, stejně tak, jako mnoho dalších přeživších. „Rodiče se zřekli židovství poté, co se vrátili z koncentračního tábora. Přesněji řečeno, zřekli se přímo své židovské etnicity a asimilovali se,” prozradil Miroslav s tím, že se rodiče obávali, že by se mohl holokaust opakovat a nechtěli, aby si jejich děti prožily stejné peklo co oni. Z Porgesů se tak stali Prokešovi a své tři syny nechali pokřtít jako římské katolíky. O tom, že jsou všichni původně čistokrevní Židé, se děti dozvěděly až po dovršení osmnácti let.
Stejně tak dlouho dokázali Felix s Elly mlčet o tom, co vše zažili během čtyř let strávených v Terezíně. Synům něco málo povyprávěli, ale spíš odpovídali na jejich zvídavé dotazy. Z rodičů byla cítit neskutečná láska a oddanost, která je provázela celý život. „Doma nebyly nikdy žádné hádky, natož nevěry,“ vzpomíná Miroslav, jehož natolik zaujal krásný příběh rodičů, že ač je vystudovaným astrofyzikem, dělá průvodce mimo jiné také v Terezíně. Návštěvníkům tak může předat pravdivý odkaz minulosti, který rozhodně není růžový, ale láska pomohla vše překonat.
Deník Právo, Novinky.cz, autorský článek
