„Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,“ tak začíná úvodní text známé koledy, kterou od nepaměti říkají koledníci před vchodovými dveřmi děvčat a žen. Proč ale muži mají v ruce pomlázku? A kde se vzala tradice velikonočních kraslic?
Když se řekne Velikonoční pondělí, většina z nás si představí pomlázku, velikonoční kraslice a koledu. Hádáme, že mužská část vaší rodiny také sahá po pomlázce a pronáší tradiční koledu. Vy jim na oplátku darujete malovanou kraslici či čokoládové vejce. Odkud ale pochází tato tradice?
Zatímco cizinci nad pomlázkou nechápavě vrtí hlavou, v Česku je tento zvyk silně zakořeněn. První zmínka o pomlázce pochází už ze 14. století, kdy pánové šlehali dívky a ženy kvůli tomu, aby nezestárly a byly stále mladé. Pravdou ale zůstává, že v dobách minulých byla pomlázka součástí jarních námluv. Podle některých pramenů tento akt značil oplodnění, čemuž nahrává i symbolika vajíčka, kterým žena koledníka obdarovala. Tradice pomlázky může souviset také se slovanskými zvyky, neboť proutek symbolizuje jarní blesky. Pokud tedy pánové proutkem šlehali, vyháněli ze světa zlé duchy. Zdá se, že tradice pomlázky vznikla spojením různých zvyků, které se na území českých zemí dodržovaly. Jedno je ale jisté, na rozdíl od jiných tradic dokázala pomlázka odolat všem režimům a společenským změnám.
Dynovačka, mrskačka, pamihod, houdovačka, sekačka nebo binovačka! To všechno jsou názvy pomlázek, které můžeme zaslechnout v Česku, na Moravě nebo ve Slezsku. Ať už pomlázce říkáte jakkoliv, měli byste dodržet tradici jejího pletení. Od nepaměti platí, že pomlázku pletou výhradně muži, a to ideálně na Bílou sobotu. Následně je důležité, aby na pomlázku umístili jednu bílou stužku, neboť další stuhy podle tradice přivazují až vyšlehané ženy.
Důležitou součástí Velikonoc jsou také barevné kraslice, které ženy dávají koledníkům po vyšlehání. V dobách minulých se vajíčka barvila především na červenou barvu, neboť je tato barva symbolem plodnosti, a zároveň ochraňuje před zlými démony. A proč právě vajíčka? Ani v tomto ohledu nemáme zcela jasno. Určité prameny naznačují, že vajíčko symbolizuje „ukrytý“ život, a tudíž odkazuje k Ježíšově vzkříšení. Na druhou stranu panují také domněnky, že vajíčko patřilo k potravinám, které se během postního období nemohly jíst. Není tedy divu, že následně se lidé vajíčky obdarovávali a užívali si, že je konečně mohou konzumovat.
