Podzim je tady a s ním přichází i čas na teplou deku, hrnek plný horkého čaje nebo čokolády a dlouhé večery, které přímo vybízejí k tomu, abyste se ponořila do knihy nebo si pustila film, který zahřeje na duši. Co si přečíst nebo zhlédnout jako první? Přinášíme vám tipy přímo do redakce Marianne.
Po hektickém létě mám konečně příležitost trávit klidné večery a víkendy doma, takže filmové maratony jsou u nás na denním pořádku. Již tradičně máme podzim vyhrazený pro všech osm dílů Harryho Pottera, následně následuje Pán prstenů a Hobit. Na podzim mám jednoduše chuť ponořit se do světa fantazie. Stejně tak v tomto období sleduji filmy od Tima Burtona – ať už Ukradené Vánoce, Mrtvou nevěstu, ponurého Sweeneyho Todda nebo mysteriózní Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Jelikož během podzimu ukládám skútr k zimnímu spánku, mám také opět možnost pravidelně číst během cesty do práce. Jako správný Potterhead si vždy přečtu jeden z dílů Harryho Pottera a už teď se nemůžu dočkat, až se ponořím do knihy Opravdové zločiny, kterou jsem dostala k narozeninám a která je pro podzimní pochmurnou atmosféru jako stvořená.
Podzim je pro mě obdobím, kdy si ráda odpočinu. Sychravé a deštivé počasí přímo svádí k zachumlání se do deky a čtení nebo sledování filmů. Co se týče knih, mám ráda severské krimi detektivky, které svou pochmurností naprosto dokonale ladí s aktuálním počasím. Ráda si také pouštím filmy o Harrym Potterovi, které k tomuto období neodmyslitelně patří. Ačkoliv jsem je viděla už několikrát, každý rok se k nim vracím a stále je miluji. Naopak vůbec nestíhám sledovat novinky na Netflixu a dalších VOD platformách. Momentálně se ale dívám na starší seriál Vikingové, který vychází z historických faktů, legend a severské mytologie. Surovost Vikingů je zde velmi dobře viditelná – je tedy potřeba mít silný žaludek.
Jiřího Hájíčka jsem si zamilovala díky knize Rybí krev (nakl. Host, 2012), proto mě velmi potěšila zpráva, že v říjnu bude na pultech jeho nová kniha. Právě s podzimem totiž podle mě nejlépe souzní meditativní až melancholická nálada jeho knih, které provázejí témata opouštění i nacházení domova, proměny krajiny a pevnosti kořenů, které člověka dokážou uzemnit i připoutat. Hájíčkovou specialitou jsou jižní Čechy a obyčejný život, jenž se odehrává na pozadí větších společenských proměn, přesto do nich dokáže vložit i autentické niterné vztahy, které mají schopnost probudit určitý sentiment a vlastní vzpomínky. S Drakem na polní cestě teprve začínám, takže zápletku zatím vnímám pouze v náznacích, ale oceňuju krátké kapitoly a brzy se určitě začtu. A soudě podle prvních recenzí je právě tohle román, který atmosférou nejvíc navazuje na autorovu úspěšnou Rybí krev.
Přes léto televizi sotva zapnu, ale během podzimních unavených dní se mými nejlepšími kamarády stávají Netflix, HBO Max a knihovna. Co se týče podzimních tipů, nemám zmapované aktuální novinky. I když možná ano – moje nejoblíbenější autorka Colleen Hooverová totiž letos přišla s novou knihou Námi to začíná. Jde o druhý díl jejího bestselleru z roku 2018 Námi to končí, který byl letos i zfilmován. Pokud to bude stejně skvělé jako Odvrácená tvář lásky, u které jsem brečela a tři dny po sobě kvůli nemožnosti se odtrhnout od stránek naspala dohromady tak osm hodin, asi si budu muset vzít v práci volno. Aktuálně mám též rozečtený bestseller od Daniela Flaszy, Muklové a Šajsny, autobiografickou zpověď z věznice a jeho drogové minulosti. Jeho příběh mě velmi zaujal, zejména odvaha sdílet tak kontroverzní téma a nahlédnout do temných koutů dnešní společnosti. Co se týče seriálů, letos se jednoznačně vracím ke Hře o trůny a Útěku z vězení. Papírový dům už mám za sebou a jsem trošku skeptická, jestli ho nějaký seriál překoná..
Letos jsem filmům, seriálům ani knihám zatím moc času nevěnovala. V tuto chvíli mi na nočním stolku leží několik rozečtených knížek – například krásná a povzbuzující Florencie, moje (sebe)láska od mé kamarádky Veroniky Vrzalové nebo třeba Witches, Sluts, Feminists, zábavná analýza historického vlivu společnosti na ženy a jejich sexualitu. Až je dočtu, těším se, že se pustím do prvotiny On Fashion od Adély Šponerové, která je souborem deseti rozhovorů – například se Šárkou Homfray, Danuší Nerudovou nebo Pavlínou Louženskou – na téma, zda je móda toxická a povrchní. Seriálovým a filmovým novinkám letos dávám vale, místo nich jsem se rozhodla doplnit si základní filmové znalosti a postupně sleduji kultovní snímky, které jsem dosud neviděla (a podle většiny mého okolí bych rozhodně co nejdříve měla). Čeká mě tedy například Ztraceno v překladu, Věčný svit neposkvrněné mysli nebo Dej mi své jméno.
autorský text redakce Marianne.cz
