Proč klasická literatura z 19. a 20. století?
Kromě toho, že se jedná o velice úspěšné období české literatury, přední představitelka české klasické literatury, Božena Němcová, by v neděli (4. února) slavila narozeniny. A i když tu s námi už není, jedná se o osobu, která bude navždy přežívat skrz svá díla a své jméno.
Narodila se v roce 1820 ve Vídni jako Barbora (Božena je vlastenecké jméno), ještě ten rok se ale s rodinou přestěhovala do Ratibořic, kde vyrůstala. Měla mnoho sourozenců a také babičku, která její matce s výchovou pomáhala. Tou se inspirovala při zpracování svého nejznámějšího díla Babička, do nějž se pustila v jednom ze svých nejtěžších období, po smrti syna Hynka. Vedle tohoto díla sepsala také povídku Divá Bára, pohádky nazvané Národní báchorky a pověsti či Cesty na Slovensko.
Byla významnou představitelkou národního obrození, jehož cílem bylo pozvednout český jazyk. Byla tak v kontaktu a přátelila se i s dalšími literáty. Mezi ně patřil například Karel Jaromír Erben, Karel Havlíček Borovský či František Ladislav Čelakovský. Poté následoval rozkvět české literatury, jehož součástí byl například Alois Jirásek či Karel Čapek.
V 19. a 20. století zkrátka publikovalo mnoho velkých spisovatelů, o kterých se dodnes učí na středních školách. Rozhodně se jednalo o významná a nezapomenutelná léta české literatury. Proto je těžké je shrnout v pár odstavcích. Ale je krásné si je připomenout a s vděčností se k nim vracet.