Ahoj či nazdar. Víte, jak vznikly pozdravy?

Možná tušíte, že dnešní den je pro pozdravy speciální. Na 21. listopad totiž připadá Mezinárodní den pozdravů, který vznikl v roce 1973 jako reakce na arabsko-izraelskou válku. Za celým nápadem tehdy stáli bratři McCormackové, kteří chtěli upozornit na to, že by světoví vůdci měli mezi sebou více mluvit než bojovat. Myšlenka amerických bratrů se poměrně rychle setkala s ohlasem, a tak více než 180 zemí právě dnes oslavuje pozdravy. 

Z češtiny, nebo angličtiny?

Mezi nejpoužívanější pozdrav v našich končinách můžeme označit ahoj, které zároveň mnozí považují za ryze české slovíčko. Pravdou ale zůstává, že jde o slovo přejaté z anglického ahoy. Pozdrav ahoj pravděpodobně vznikl ze slova a hoy, v překladu loďka nebo člun. Ústav pro jazyk český vysvětluje, že pozdrav ahoj u nás rozšířili především trampové, sportovci a mládež.

Naopak pozdravení nazdar vzniklo na našem území. Údajně jde o složeninu slov, které byly napsány na kasičkách pro obnovu Národního divadlo - "Na zdar důstojného Národního divadla". Pak už stačilo Na a zdar spojit, a nový pozdrav byl na světě. Navíc se tak zalíbil, že o pár let později ho oficiálně převzali i členové Sokolu.

Lekce etikety

S pozdravy jde ruku v ruce i otázka, kdo ve společnosti zdraví první? Odpověď není jednoznačná, neboť jiná pravidla fungují při uvítání, a naprosto odlišná při loučení. Myslete tedy na to, že při přivítání vždy zdraví mladší staršího, muž ženu a dívky výrazně staršího muže. V pracovním prostředí je dobré vědět, že podřízený zdraví vždy jako první svého nadřízeného. Zároveň ten, kdo vstupuje do místnosti zdraví všechny ostatní.

Při loučení se pravidla přehodí, a tak se starší loučí s mladším, žena s mužem a nadřízený s podřízeným. Stejně tak i odcházející z místnosti pronese rozloučení jako první. Také je dobré vědět, že obecně se větší váha přisuzuje věku než pohlaví nebo společenskému postavení.

ČTĚTE TAKÉ: Konec trapnému tichu! Osvojte si pravidla small talku