Šťavnatá pomoc
Nejběžnější druh rýmovníku zvaný latinsky Plectranthus argentatus se nemusí jen inhalovat, dá se také žvýkat. Jeho antisepticky působící šťáva se hodí hlavně při bolestech v dutině ústní. Afty, záněty dásní a jiné potíže se po pravidelném žvýkání listů hojí lépe a rychleji. Silice v tekutině pomohou rovněž s odstraněním zápachu z úst nebo při bolení v krku. Rýmovník dobře funguje jako první pomoc, ale nic se nezkazí jeho preventivním užíváním, i naopak. Díky snadné aplikaci může být čerstvý list stále po ruce.
Aroma rýmovníku je většině lidí příjemné a prospěšné, hmyz to ale (doslova) cítí jinak. Této živočišné třídě rostlina nevoní, ba naopak – komáry, mušky a jim příbuzné drsně odpuzuje. Nasnadě je tudíž další způsob využití této léčivky, a sice coby domácího repelentu. A i kdyby pak na nějaký štípanec přece jen došlo, rýmovník opět zabere. Šíři jeho použití potvrzuje i fakt, že se tato bylinka, zvlášť druh citronový, dobře uplatňuje také v kuchyni. Sirup z rýmovníku chutná jak v čaji, tak v jogurtu; lahůdka je rýmovníkový med. Někdo přidává léčivku do polévek, dochucuje s ní maso... Stojí to za vyzkoušení. Pokud ale jde o případné sušení, šťavnaté listy by nejspíš dříve shnily, než uschly. A vlastně to ani není vzhledem ke snadnému pěstění rýmovníku nutné. Čerstvé je přece vždy lepší volba.