Mít tak svůj vodopád, rybník, jezero, potok... Přání řady zahradníků. Proč ho nesplnit, když to lze? Voda povznese zahradu na malebný ráj.
Text: HELENA POKORNÁ HLADÍKOVÁ a MICHAELA ŠMERGLOVÁ
Osvěžení a ztišení, oživení a zklidnění jsou na první pohled protikladné momenty. Jeden živel je ale umí v sobě spojit a ve finále využít coby jedno velké plus – voda! A to je i zásadní důvod pro to, aby ta čerstvá a čistá byla zakomponována také v zahradním designu. Nakonec co může být poetičtějšího, než sledovat odraz nebe a rostlin na hladině vlastního jezírka? Kromě toho je takové jezírko místem pro pestrou směs rostlin v různých hloubkových zónách – od mírně vlhkého břehu přes zónu bažin k mělkým až hlubším vodním plochám (až kolem 50cm a hloubce 50–120 cm). Do každé z těchto zón jsou vhodné jiné bahenní či vodní rostliny.
De facto tím vzniká ideální biotop, v němž se časem sami objeví i zástupci živočišné říše. Vážky, čolci, žáby nebo malé divoké ryby typu slunka obecná, jejíž potěr může do zahrady přilákat také kachny. Když se jezírko trochu zvětší a na zahradě vyroste regulérní rybník, vyplatí se milovníkům vodních ploch vyrobit pohodlné sezení s výhledem na něj. Odpočinkové zázemí může vzniknout na přilehlé terase i na speciálně položené dřevěné palubě. Je-li v zahradě dost místa pro jednolitou vodní plochu, estetické a praktické řešení zároveň bude představovat síť zahradních cestiček. Tu a tam vedou blíž břehu, obsahují nášlapné kameny... Doslova kouzelný bývá rovněž můstek. Dobře se z něj pozorují rozkvetlé lekníny a je ideální na ochlazení nohou v letním parnu.
Tekoucí voda umí vydávat tiché šumění, šplouchání, bublání i silný hukot. Někdy tak dokáže uklidnit, jindy vyvolat zvědavost a rozrušit. K efektu pádu vody jsou nutné výškové rozdíly: ať už přírodní, nebo umělé. Z fólií, štěrku a větších kamenů lze na svahu zbudovat malé „horské“ potůčky. Voda může protékat i mezi nádobami s přepadem či přes různé vodní prvky (ideální jsou kameny, působí přirozeně). Lze tak vytvořit i pramen toku; nádoba se může využít na konkrétní místo uprostřed jezírka či koryta potůčku, kde jen zdánlivě mizí do země.
To se pak nabízejí kulatá i obdélníková jezírka. Rámovat je mohou desky z kamene, vybavit je lze pár vodními rostlinami – stylové prvky do venkovské zahrady jako stvořené! A co třeba mini jezírka, která jsou za chvíli vyrobená? Poslouží vodotěsné nádoby, jako jsou dřevěné sudy, zinkové kádě, byvší napajedla pro zvířata... Při osazování jen pozor na rychle rostoucí vodní rostliny. Nádobu záhy zaplní, a vodu pak téměř nebude vidět. Středně silné rostliny je dobré umístit do stabilních pletivových košů a na břeh velkého rybníka zvolit nejlépe vícero druhů vodních rostlin. Už příští léto se tak dá užívat bujného biotopu.
Zinkovaná vana může být dobré řešení. Čím ji osázet? Hodí se zakrslý leknín, kosatec Kaempferův, orobinec nejmenší, šípatka, kejklířka skvrnitá, rožec, ptačinec žabinec. Kromě ptačince se rostliny vysazují do mřížkových košů s jezerní zeminou, povrch se zasype okrasným štěrkem. Ptačinec se později umístí hned do vody. Vana se naplní vodou několik centimetrů pod zamýšlenou hladinu, neboť ta se vložením rostlin zvedne.
Venkov a styl
