Šťavnaté zelené listy s typickou kapkou vody uprostřed, záplava drobných žlutých květů a zázračné účinky pro ženské zdraví. To je bylina alchymistů – kontryhel.
TEXT: ALEXANDRA KOUTNÁ
Nebeská rosa‘, ‚alchemilka‘, ‚deštníček‘, ‚husí nožka‘, ‚polní muškát‘ nebo ‚bylinka Panny Marie‘. I tak zní lidové názvy kontryhele obecného (Alchemilla vulgaris) odkazující na jeho přímo zázračné účinky pro ženskou plodnost. Specifický tvar listů připomínající otevřenou dlaň a vějíř zachytávající kapku rosy, o které se říkalo, že je slzou Panny Marie. Její vypití údajně pomáhá všem ženám i dívkám léčit ženské problémy. Proto se o kontryhelu často mluví také jako o posvátné rostlině.
Její přesně formované robustní listy se přitom i esteticky bezpochyby vyjímají v každé zahradě. V záhonu kontryhel velmi rychle zakryje nejedno prázdné místo a koncem května je obsypaný nespočtem drobných zelenožlutých kvítků. Jakkoli může tato trvalka, roste-li jednotlivě, působit trochu nenápadně, ve větším množství vytvoří v záhonu celý lán zlatavě kvetoucích obláčků. Z botanického hlediska spadá kontryhel do čeledi růžovitých. Na celém světě se nachází skoro tisíc druhů této rostliny, ale pouze malou část z nich lze řadit mezi takzvaně okrasné.
Kontryhel obecný, vytrvalou bylinu, která se ráda drží na okraji lesů, na loukách i pastvinách, lze objevit po celé Evropě. Vyskytuje se ovšem také v severní Asii i na východě Severní Ameriky. Dorůstá většinou do výšky deseti až třiceti centimetrů a je typická nezvyklým tvarem listů i rozvětveným květenstvím připomínajícím ženskou sukni (proto lidový název ‚ženský plášť‘).
V tuzemských zahradách roste řada druhů kontryhele. Natrefit se dá rozhodně na kontryhel měkký (Alchemilla mollis), který je přibližně čtyřicet centimetrů vysoký. Jeho listy jsou výjimečně velké a mají téměř kulatý tvar. Dobře prospívá na slunci i v polostínu. Neklade velké nároky na půdu, ale miluje vlhko a vodu. Mokřady jsou jeho. Není dobré také zapomínat, že tento druh kontryhelu je rozpínavý, a tedy prostorově náročný. Kdo pro něj nemá osobní slabost a v zahradě dost místa, nechť raději volí kontryhel třpytivý (Alchemilla micans). Ozdobou skalky bude určitě nejmenší z kontryhelů s přídomkem trpasličí (Alchemilla faeroensis), původem z Islandu a Faerských ostrovů. Nepřesáhne výšku deseti centimetrů a vytváří elegantní kompaktní trsy.
Ale zpátky ke kontryhelu s přízviskem obecný. Ten je odpradávna ceněnou léčivou bylinou. Jeho blahodárné účinky byly popsány již v antice. Ve středověku se dostal i do centra pozornosti alchymistů, kteří ho využívalli při pokusech o výrobu zlata. Jak známo, jejich úsilí nepřineslo kýžené výsledky, nicméně kontryhel díky nim získal botanické jméno – alchemilla –, což v překladu znamená něco jako bylina alchymistů. Svým způsobem je vlastně také zlatem, ač rostlinným.
Nejvíc ceněný je v té sekci jako univerzální ženská bylinka. V lidovém léčitelství se používá jeho nať a kvetoucí listy, které se sbírají od května do září. Ty jsou bohaté zejména na silice, organické kyseliny, tříslovinu, kyselinu salicylovou i vitamin C, které ve vzájemné souhře pomáhají s několika neduhy – při zažívacích a střevních potížích, při hojení ran a zástavě krvácení, zlepšování stavu u jaterních či ledvinových chorob. Je také silným antioxidantem.
Tradičně se kontryhel sklízí v období květu. Ukazuje se však, že je-li trhán později, po odkvětu, obsahuje vyšší množství látek, zejména taninů, tříslovin, majících krom antiseptických a antioxidačních vlastností schopnost vytvářet komplexy s molekulami, které následně detoxikují celé tělo. Bezkonkurenčně je kontryhel obecný jednou z nejlepších ‚ženských‘ bylin, jež podají pomocnou ruku v okamžiku gynekologických či hormonálních problémů – po potratu, porodu, při menstruaci, menopauze a tak dále. Zdánlivě nenápadná bylina je tak nejen ozdobou okrasné části zahrady, ale také synonymem pro ženské štěstí.
Budete potřebovat: zavařovací skleničky, svíčky, gumičky, pozinkovaný kyblík, lýkový, lněný či jutový provázek, starý smaltovaný kastrol
Jak na to:
Venkov a styl
