Stálý šelest chvějících se listů osik je slyšet na dálku. Někoho zvuk stromu uklidňuje, jiné děsí. Jeden ze dvou nejrozšířenějších druhů topolu u nás je opředen legendami.
TEXT: PAVLA KÖPPLOVÁ
Jedna z nich – pevně kolující po celé Evropě – praví, že na osice se po zradě Ježíše oběsil jeden z jeho učedníků Jidáš Iškariotský a... Od té chvíle se začalo listí stromu třepotat, čímž se on snaží setřást vzpomínku na tuto děsivou událost. Pravda je ta, že osika v Palestině neroste, tak je mnohem pravděpodobnější, že podlý apoštol, který pozdě zalitoval, ukončil svůj život na zmarlice luštinaté (zmarlika Jidášova), která má růžovofialově zbarvené květy obalující přímo větve i kmen a listy ve tvaru srdce. Sebevražda Jidášova je spojena se Škaredou středou.
Osika obecná (též topol osika) není strom vybíravý ani náročný na kvalitu půdy, kde roste. Má ale rád slunná stanoviště, a tak často stává podél cest, na okraji lesů, na pasekách, ale i ostrůvcích uprostřed bažin nebo na hraně roklí. Vlastně se dá říci, že se uchytí téměř všude, kde to jen trochu jde. A pokud má osika prostor, velmi rychle kolem sebe vytvoří nízký lesík. Díky hlubokému kořenovému systému je schopna ledasco přežít, umí zarůstat požářiště, haldy... Její uplatnění při rekultivacích je velké. Konečně, spolu s břízou je proto považována za pionýrskou dřevinu. Kůra mladé osiky je hladká a má šedozelenou barvu. Jak strom stárne, kůra tmavne, puká a za pár let je zbrázděna znaky, které při troše představivosti připomínají egyptské hieroglyfy. Ve smíšeném lese má osika nejraději společnost borovic, olší, smrků, bříz, často roste i blízko dubů.
Topol osika je důležitý pro včelaře, zároveň produkuje za časného jara nevítané alergeny. Nelze si nevšimnout dnů, kdy osiky kvetou! Po dozrání tobolek se semeny se z nich uvolňují i bílé vatovité chomáčky připomínající bavlnu, které vítr rozfoukává po okolí. Na pohled krásný výjev, melancholiky dojímá k slzám. Alergici též pláčou, ale proto, že jehnědy osik uvolňují pyl dráždící oči a nosní sliznice. Na druhou stranu pro zklidňující účinky je osika oblíbenou součástí Bachových esencí. I dendrolog amatér ví, že osika se hodí spíše do odlehlých koutů velkých zahrad či parků. Hluboké kořeny razí ostatním rostlinám cestu pod zemí, prospívají jim i listy. Spadané se rychle rozkládají, mění na humus, a půda je úrodnější. Osika jako rychle rostoucí dřevina nabývá na důležitosti i při produkci biomasy pro výrobu energií.
Zapálit svíčku či kamna sirkou znamená mít zřejmě v ruce sirku z osikového dřeva. Je jemné, zároveň pevné a odolné, proto se využívá k výrobě zápalek, ale i překližek, dýh, papíru. Z osikového dřeva vznikají také krabičky na potraviny, na rozdíl od jiných dřev totiž neovlivňuje chuť a vůni. Osikové dřevo mají rádi řezbáři a tvůrci designového ohýbaného nábytku. Dříve se užívalo na výrobu kůlů k probodnutí srdce upíra...
Venkov a styl
