Sadař– šlechtitel z jehož rukou pochází česká odrůda jablka nazvaná Bohemia

Stačí pohled na znaky zdejších obcí a člověku je hned jasné, že okolí Turnova je nejen krajem romantických pískovcových labyrintů, ale také krajem ovocnářským. Obec Všeň má ve znaku třešňový květ, Lažany známé svou moštárnou zlaté jablko a Pěnčín jablko rudé. Zdejší oblasti se přezdívá Morava severu. Těžká řepařská půda drží vodu, což je důležité pro dobrou úrodu jablek. Otec Josef a syn Miloš Thořovi tu na ovocnářské farmě hospodaří už od počátku 90 let. 

Zrod Bohemie

Původně byla na svazích nad Pěnčínem jenom pole. Thořovi po roce 1989 získali v restituci zpátky rodinné pozemky, na kterých čtyřicet let hospodařilo zemědělské družstvo, a rozhodli se zasázet první jabloně. Další parcely přikoupili a dnes sadaří také na sousedních pronajatých pozemcích. A proč zasadili právě jabloně? Josef Thoř vystudoval sadařskou školu v Děčíně a pěstování a šlechtění ovocných stromů se věnoval celý život. Pracoval v Litoměřicích i v pěnčínském družstvu, dvacet let strávil jako vedoucí ovocnář na Sychrově. Tam také v polovině osmdesátých let z jabloní odrůdy Rubín vyšlechtil svou první vlastní odrůdu a patriotsky ji nazval Bohemia. "Na Sychrově jsem pracoval dvacet roků, na Bohemku jsem tam přerouboval pomalu pět tisíc stromů. Po revoluci kolchoz mé autorství zpochybňoval, a tak jsem musel o Bohemku bojovat," vzpomíná Thoř starší. První stromy zasázeli otec se synem na bývalých polích v roce 1993, teď by mohli svůj desetihektarový sad lidem z města pronajímat k meditačním procházkám. Oni sami ale na ně čas nemají. 

Tvrdé živobytí

Sadařina je tvrdá práce rozprostřená po celém roce. Měsíc, kdy by se sadař mohl zastavit, říct si: Mám splněno a vyrazit na dovolenou, prakticky neexistuje. Do konce října se sklízí, během podzimu a zimy se jablka prodávají, hned na jaře zas přijde čas prořezávání, většinou ručního. To, co zahrádkář zvládne za pár hodin, trvá na pěnčínské farmě i několik měsíců! Relativně nejméně práce mají Thořovi trochu překvapivě v průběhu června a července. To už mají jablka na stromech za sebou nebezpečné jarní mrazíky i nájezdy škůdců a zrají do krásy. Nářky na sucho zámé třeba z jižní Moravy tady na severu Čech neuslyšíte. Pěnčínské sady se nemusejí uměle zavlažovat. Thořovi nemají žádné stálé zaměstnance. V hlavní sezoně, která začíná zhruba v polovině srpna si ale samozřejmě najímají brigádníky a sehnat ty dobré je čím dál náročnější. Jablka se totiž nejprve opatrně češou do košíků, z nichž se přesýpají do beden. Vše musí proběhnout bez otlaků, plody jsou v této době velice choulostivé. 

Odrůda Bohemia a jiná zdejší jablka

V pěnčínských sadech se pěstují odrůdy Šampion, Bohemia, Gold Bohemia, Rosana, Gala, Jonagold, Topaz nebo Idared. Nejradši ale Thořovi mluví o klasické Bohemce a odrůdě Gold Bohemia, která jim byla uznána v devadesátých letech. "Bohemka má tu úžasnou vlastnost, že ji utrhnete ze stromu a můžete hned jíst, zároveň ale při správném skladování vydrží až do března, vyzdvihuje výhody své odrůdy Josef Thoř. "A zatímco jiná jablka začínají ve sklepě moučnatět, Bohemia se sice scvrkává, ale uvnitř zůstává šťavnatá. Kromě toho má další výhodu – když ji pokrájíte nebo nastrouháte, nehnědne, takže křížaly z ní jsou krásně žluťoučké i bez síření," dodává syn Miloš. Ze stromů pak čerstvě sklizené ovoce putuje do skladů, kde se udržuje konstantní teplota kolem jednoho stupně. V tomto prostředí vydrží jablka klidně až do jara. Zhruba osmdesát procent zdejší úrody se prodá přímo tady, v Pěnčíně. Během sklizně, tedy až do konce října, mají zdejší sady otevřeno i v neděli. Otce i syna těší, že doba nahrává tomu, že lidé víc přemýšlejí o tom, co jedí, takže konečně docení jejich dobrá jablka.

Až se vydáte do Českého ráje, určitě se zastavte v Pěnčíně. V době sklizně je návštěva zdejších sadů velkým pokušením. Ale nebojte, z tohoto ráje vás nikdo jen proto, že kousnete do jablka, nevyžene!