Umí zastavit čas. Přišla na způsob, jak v sádrových kachlích zakonzervovat krásu rostlin. V ateliéru Renaty Břeňové se rodí artefakty z plevele i vznešených květin.
TEXT: LIBOR HRUŠKA
Profesí je rodačka z Litomyšle zahradní architektka, a tak je s květinami, keři a stromy v denním kontaktu. Před čtyřmi lety Renatu Břeňovou poprvé napadlo natrhat pár bodláků a denivek, otisknout je do sochařské hlíny a zalít sádrou. Stejně jako když děti v lese odlévají stopy zvěře. „Přes zimu se mi vždycky stýskalo po rozkvetlých rostlinách, teď je mám kolem sebe celoročně,“ říká Renata, když ukazuje sádrové reliéfy rozvěšené po stěnách svého ateliéru ve statku z 19. století. Ten si pár kilometrů za Litomyšlí, ve vsi Řikovice, pořídila před několika lety. Má velkou zahradu a uvnitř domu dost místa pro novou vášeň. Architektka se do ní vrhla, aniž měla zkušenost s keramikou, sochařstvím nebo jinými výtvarnými technikami.
„K hlíně jsem vztah měla. Jen to nebyla hlína sochařská, nýbrž ta na zahradě, s níž běžně pracuji,“ směje se. Výroba kachlů nepůsobí na první pohled složitě. Jak ale Renata upozorňuje, správný postup musela několik let ladit. Nestačí třeba použít běžnou sádru, je třeba speciální směs. Složení ovšem neprozradí, jde o výrobní tajemství. Nelze též vzít libovolnou rostlinu a do hlíny ji jen tak zatlačit. S některými květy, listy či plody kouzlo funguje, s jinými ne. Takové makovice tvůrce nesmí použít příliš vysušené, aby se nerozdrolily; problém je i s řadou křehkých květů, které vypadají v živé podobě krásně, ale při otisku se nehezky deformují.
Renatu v tomto ohledu zklamaly milované růže. „Zkoušela jsem to s nimi, ale otisk květu nebyl pěkný. Květ se zmuchlá, podobně by to určitě dopadlo například s orchidejí,“ zvažuje výtvarnice. Skvěle naopak vypadají rostliny s menším pevným květenstvím, plody keřů a stromů. Ty ovšem nesmějí být přezrálé! Krásně se podle Renaty pracuje s šípkem, na reliéfu vyniknou i jeho listy a ostny. Na podzim právě sahá po čerstvé větvičce hrušně. Právě ten motiv je její srdeční věc. Za svobodna se totiž jmenovala Hrušková a pro ateliér i statek později vybrala jméno – Hruškovec. Kachle vyrábí inženýrka po celý rok, tudíž jsou na jejím webu Hruskovec.cz k mání rozkvetlé jarní modřence a petrklíče, obilné klasy, stejně jako jmelí. Kromě volné tvorby se občas Renata věnuje i té na zakázku, to když klient potřebuje nějaký kachel do bytu jako doplněk s konkrétním motivem.
A kde tato dáma získává nové nápady a podněty, aby skrze ně ukázala okolí fascinující rostlinný svět? Bez přehánění lze říci, že na každém kroku. Ať už na vlastní zahradě, nebo při toulkách krásnou českou krajinou. V začátcích výroby kachlů se autorka inspirovala mimo jiné rytinami z historických herbářů.
Venkov a styl
