Odešla z korporátu, aby mohla šít své vysněné „pampáky“

Už od malička znala dobře zvuk šlapacího stroje, protože maminka šila kolikrát ve dne i v noci. „Měla to jako svůj koníček a taky svou druhou práci. Díky ní jsem měla například tu nejvíc frčáckou zimní kombinézu v okolí, úplně nejkrásnější peřinky pro panenku do kočárku a moje maškarní kostýmy na karnevale vyhrály tři roky po sobě. Na přes rok už vyhlášení nejhezčího kostýmu raději zrušili,“ vzpomíná se smíchem Marta Hanušová.

Kdy jste vzala šití poprvé do ruky?

Jako malá jsem si hrála s barevnými špulkami nití a odstřižky látek, skládala knoflíky podle barev a s nůžkami stříhala všechno, co mi přišlo pod ruku. Očividně jsem se jako střihač, osvědčila, tak jako starší mi byl dokonce svěřen důležitý úkol, vystřihávání obkreslených papírových střihů z Burdy. Mamka se o svůj stroj - zdroj, obživy dost bála a tak mne ke stroji nepouštěla. Fascinovalo mě, jak jí to jde od ruky. Mé strategické místo bylo sedět na žehlícím stole a vše bedlivě sledovat. K šicímu stroji jsem zasedla poprvé až někdy ve třiceti, kdy jsem hledala nějaký relax od práce. Začala jsem jako samouk a velký teoretik, co měl nakoukáno z dětství. Začala jsem, pokus omyl.

Kde vznikl nápad pustit se do výroby zajíčků/lišáků?

S šitím pampáku, už jim jinak neřeknu, jsem začala jednoho dne před třemi roky. Pracovala jsem 11 let v jedné korporaci s nasazením jako by byla má vlastní, práce se hrnula a hrnula, až už se stalo neúnosné pokračovat stejným tempem. Dala jsem výpověď, vyčerpaná a se slzami v očích opouštěla milovanou práci a netušila, zda neopouštím současně i svou profesi. Do googlu jsem zadala vyhledat “úřad práce” a zařadila se toho času mezi nezaměstnané. Pár dni na to přišla dcera a řekla: “Mami, ušiješ mi lišku?” A tak jsem ušila první lišku Pampelišku. Nikdo by neměl být sám, a když jsem ušila několikáté zvířátko, myšlenka pampe.cz se začala utvářet.

Proč jste se rozhodla vyrábět je větší než obvykle bývají?

Hlavní důvod bylo to, že jsem chtěla, aby svým vzezřením připomínali lidské bytosti. Jejich dlouhé končetiny umožňují lidská gesta. Pampáci sedí, založené ruce na prsou, nožka přes nožku, dají třeba ruku do kapsy u kabátku nebo obejmou svého dětského kamaráda svými dlouhými pažemi, aby nebyl nikdy sám. Každý pampák, je originál, stejně jako to je u nás lidí. Každý má svůj sladěný obleček, má své jméno a rodný list, s datem ušití.

Jak je výroba náročná?

Výroba je časově náročná. V první řadě výroba samotného tělíčka zvířátka. Ušití a vycpání dlouhých hubených končetin není úplně lehká záležitost, jedná se o ruční práci od A až do Z. Další fází je ušití originálního outfitu, který se nikdy neopakuje dvakrát.

Které materiály používáte?

Převážné přírodní materiály. Těla zvířátek jsou ze 100% vlny. Pampe lišky jsou oranžové a mají delší čumáčky, zajíci jsou šedí, bílý a černí. Pampe má také další zvířátka, ovečky, labutě a plameňáky. Oblečky na pampáky šiji většinou z bavlny, vlny, viskózy, manšestru, mušelínu a dalších jiných kvalitních materiálů. Mám velice ráda barvy, proto si ráda hraju s kombinací barev a potisků. Naleznete u mne širokou škálu všech veselých barev. Pokud hledáte konkrétní barvy pro doladění interiéru, není problém ušít outfit na přání.

Je šití už vašim zaměstnáním nebo stále koníčkem?

Pampe.cz je pro mne velká srdcovka. Přála bych si, aby mne zaměstnávala více než doposud a nikdy nepřestane být koníčkem. Nikdy nebude prací ale vždy jen radostí. Jelikož mám svou práci, svěřila jsem nyní šití pampáku největšímu profíkovi, kterého znám, a tím je moje mamka. Takže máme naši rodinnou manufakturu.

Co se naučíme na vašich workshopech a pro koho jsou určené?

Nabízím individuální lekce šití, všem co potřebuji poradit, jak začít úplně od začátku nebo i těm, kteří začínají po několikáté a stále znovu ale zlobí je šicí stroj. Program a průběh kurzu se pokaždé trochu liší a je přizpůsobený konkrétnímu člověku. Předem si společně domluvíme, jakou má klient představu, co ho trápí, co by rád šil a jaká je jeho představa. Může to být například práce se střihy z Burdy, úprava koupených šatů nebo ušití stejných podle těch co má ve skříni nebo ušití nových kalhot. Někteří nemáme konfekční velikost a mnohdy není snadné si zakoupit oblečení, které přesně padne. Můžeme také společně vyrazit na nákup látek. Šití je radost a mohu říci, že všichni ode mne odcházejí s dobrou náladou a elánem do dalšího šití.

 Zdroj informací: Marta Hanušová, pampe.cz