Kachlová kamna, která vznikají pod dohledem svatého Floriána

Z oken své malešovské dílny má nádherný výhled na hladinu přehrady vystavěné před půl stoetím v údolí říčky Vrchlice. Přes léto je tu díky silným kamenným stěnám příjemný chládek, v zimě místnost vytopí malá kamna a teplo přidává i keramická pec. Navíc má dílnu v domě, takže od místnosti, kde stojí jeho vlastní kachlová kamna je pouhých pár kroků.

Text: Libor Hruška

Pohled do historie

Historicky se v Evropě kachlová kamna začala prosazovat ve 13. století. Zpočátku si je pořizovali jen šlechtici a vysocí církevní hodnostáři. V průběhu středověku novinka pronikla také do měšťanských domácností a s dalším zpožděním také na venkov. Ještě masovější rozšíření kamen přišlo v 19. století spolu s tovární výrobou kachlů. Hlavně středověká kamna bývala bohatě zdobená, reliéfy na lícové straně kachlů vypovídaly nejen o bohatství pána domu, ale také o jeho politickém či náboženském přesvědčení. Ozdobné kachle – většinou jen jeden na celá kamna, jsou žádané i dnes. Někdo sáhne po motivu, ke kterému má vztah, jiný si u Pavla Mlázovského objedná nějakou staletími prověřenou klasiku. Populární je například svatý Florián – patron hasičů, ale také všech řemeslníků, kteří mají co do činění s ohněm, tedy i kamnářského mistra Pavla Mlázovského, jehož výrobky najdete nejen v rodinných domech a chalupách, ale také třeba ve věži zdejší středověké tvrzi.

Krásná ruční práce

Rodák z Kutné Hory ročně zvládne postavit kolem dvanácti kamen – během zimních měsíců se vyrábějí hlavně kachle, od jara se pak k práci v dílně přidává i ta v terénu. Pavel Mlázovský má pod palcem celý dlouhý proces, od prvního návrhu až po sestavení kamen u zákazníka. Na otázku, kterou z těchto fází má nejraději říká: "Někdy mě chytne i navrhování, ale nejvíc mě baví samotná výroba kachlů. Nejnamáhavější je pak poslední fáze, kdy vám pod rukama projde i patnáct set kilogramů materiálu... jak já říkám, je to taková lepší zedničina." Na závěrečnou fázi si obvykle nevozí žádné kousky do foroty, protože každá kamna jsou originál a pro díly navíc by neměl žádné využití. Tradiční materiál používá i při stavbě kamen. "Mám rád klasiku, kdy se kachle lepí hlínou, ne lepidlem. Dá se to potom i celé snáze rozebrat," říká. Většinou se lidé na kamnářského mistra obracejí, aniž by věděli, co přesně do domu či chalupy chtějí, a právě takovou práci má Pavel Mlázovský nejraději. Podle něj by kamna měla navozovat pocit bezpečí a jistoty a spojovat nás s odkazem našich předků. A právě taková jeho kamna jsou.

Hlínu malešovský kamnář miluje. Zatímco většina jeho kolegů si kachle nechává udělat ve fabrice, pro něj je právě tahle fáze výroby tou nejoblíbenější.