Něžná, ale velmi houževnatá kráska, která je mnohde symbolem Vánoc: Radost bude dělat i dlouho po svátcích

Angličtina pro ni má spoustu lidových názvů, jako například „planoucí Katy“ nebo vánoční kalanchoe. Rostlina s milým českým jménem kolopejka vděčná je půvabná nejen dlouhotrvajícím květenstvím, ale také atraktivním olistěním. Tvoří úhledné kytice drobných květů v červené, žluté, oranžové, růžové nebo bílé barvě, v posledních letech jsou k sehnání i dvoubarevné odrůdy. Elegantní jsou také její tmavě zelené masité listy. Je vhodná i do malých prostor, roste totiž poměrně pomalu a dosahuje půměrné výšky mezi 15-45 cm.  

Rostlinka vytrvalosti a věčné lásky, která pochází z Madagaskaru

Kalanchoe je jedním z nejkrásnějších a nejznámějších sukulentů. V roce 1927 ji z Madagaskaru přivezl do Paříže francouzský botanik Perrier de la Bathiev. O rok později se Robertu Blossfeldovi, německému botanikovi a zahradníkovi specializovanému na kaktusy a jiné sukulenty, podařilo přeměnit ji na pokojovou rostlinu. Kolem roku 1932 ji představil světu. Kolopejka vděčná má na jeho poctu své botanické „příjmení“: kalanchoe blossfeldiana.  Jako první se kalanchoí začali zabývat němečtí a švýcarští pěstitelé a po nich Američané. K jejímu největšímu vývoji a popularitě došlo v 80. letech 20. století, kdy se dánským a holandským pěstitelům podařilo vytvořit současnou kompaktní rostlinu, která má bohaté olistění, silné stonky a husté kvetení. Velmi rychle získala na popularitě a v dnešní době se celosvětová produkce těchto krásných rostlin odhaduje na sto milionů kusů. O kolopejce se mluví jako o symbolu vytrvalosti a věčné lásky, zřejmě proto, že dokáže kvést minimálně osm týdnů. Je také velmi populární v Číně, obzvláště jako sváteční květina čínského nového roku. Číňané věří, že přináší bohatství a prosperitu.

Domácí péče o kolopejku není náročná, ale má svá pravidla

Kalanchoe je rostlina krátkého dne, ke kvetení tedy potřebuje méně hodin osvětlení, podobně jako vánoční hvězda. Celoročně ji seženete už kvetoucí, protože je do květu přiváděna za umělých světelných podmínek. Její pěstování v bytě je nenáročné. Nejčastěji nám vykvete právě během zimy. Neměli bychom na ni ovšem svítit ani umělým osvětlením, kvetení mohou pokazit i venkovní lampy. Rostlinu ale lze zastínit (tak, aby byla osvětlena maximálně deset až dvanáct hodin). Obecně jde o velmi skromnou a nenáročnou pokojovku, jediné, co opravdu nesnese, je chlad. Pokud se ocitne v teplotě kolem 0°C, zajde během několika hodin. Ideální teploty pro její růst a kvetení jsou mezi 12°C a 30°C. Důležité je správné zavlažování. Zalévat je potřeba střídmě, odstátou vodou pokojové teploty. Při nadměrné vlhkosti mohou jemné kořeny kalanchoe začít zahnívat. Není dobré máčet ani listy. V období, kdy nekvete, se její potřeba vody ještě snižuje. Preferuje žít sama v menších květináčích (lépe hliněných) v lehkém, propustném substrátu, jakým je například směs pro kaktusy. Vhodné je běžné přihnojování. Rostlinu si můžeme řízkováním namnožit, nejvhodnější jsou řízky vrcholové. Zakoření přibližně za čtrnáct dnů ve vodě nebo ve vlhkém substrátu.