Houby, které neprávem míjíme: Ryzec je poklad do kuchyně a slizák mazlavý klame vzhledem

Někteří houbaři sbírají jen několik málo druhů, jiní vybírají z daleko širší „nabídky“. Ta není malá, ale dobrá znalost je při sběru hub samozřejmě vždycky na prvním místě. „V České republice se vyskytuje více než 2000 druhů jedlých hub, z nichž 300 druhů je bezpečněji poznatelných a vyzkoušených pro úpravu v kuchyni. Houby se vyznačují specifickou chutí a vůní, a zřejmě díky tomu se staly nezaměnitelnou součástí nejen české kuchyně a jsou základem mnoha výtečných pokrmů. Na základě průzkumů ale bylo zjištěno, že lidé většinou sbírají 6 až 12 druhů hub,“ uvádí specializovaný web houby-rostou.cz.

Ryzcová omáčka: Jen jeden z mnoha skvělých receptů

Ryzce patří k našim nejchutnějším jedlým houbám a jídla z nich k opravdovým delikatesám. Vzhledem trochu připomínají holubinky, na rozdíl od nich však ryzce po poranění roní mléko (mléko zcela chybí jen u některých nejedlých druhů). V České republice roste více než 80 popsaných druhů ryzců, jedlých je kolem deseti. Ryzce, které roní oranžové až téměř červené mléko, jsou všechny jedlé – a také ty nejchutnější. I některé ryzce ronící bílé mléko jsou jedlé, např. ryzec černohlávek nebo velmi vyhledávaný ryzec syrovinka, ale tady už se lze splést. Nejedlé druhy jsou intenzivně hořké, některé mohou být i mírně jedovaté. Receptů na skvělé pochoutky z ryzců je spousta, od jednoduchého opečení se solí a kmínem, přes ryzce grilované, nakládané, až po „falešnou račí polévku“. Fantastická je také ryzcová omáčka. O recept se podělila paní Jitka Černochová: „Na másle necháme zesklovatět cibuli. My dáváme jednu středně velkou na 0,5 kg hub, ale nijak přesně to nevážíme. Upozorňuji, že máslo je důležité, olej ani sádlo nejsou to správné do této smetanové omáčky a k nasládlé chuti ryzců. Přidáme pokrájené ryzce, sůl, trochu pepře a necháme zhruba 20 minut dusit. Nakonec zalijeme smetanou a zahustíme. Lze použít světlou máslovou jíšku, my zahušťujeme škrobem.“

Čirůvka fialová patří mezi otužilce

Je dobře rozpoznatelná a hojná hlavně v období, když už například hřiby v podstatě končí. Roste od začátku podzimu až do nástupu mrazů v lesích všech typů, v parcích i sadech. Dost často se vyskytuje ve skupinkách nebo v kruzích. Při správné tepelné úpravě je to jedna z nejchutnějších hub, zvlášť cenná pozdním růstem. Nebezpečné záměny díky nápadnému zbarvení téměř nehrozí, jen při velmi hrubé nepozornosti s některými nejedlými fialovými pavučinci, nebo s jedlou lakovkou ametystovou. Je léčivá, a to především  pro diabetiky, protože snižuje hladinu cukru v krvi. Nicméně zasyrova je mírně jedovatá (obsahuje hemolytické látky, které se však varem rychle zničí).

Slizák: nehezké jméno a vzhled, ale výborná chuť

Slizák mazlavý pro jeho vzhled málokdo sbírá, ačkoli se jedná o vynikající jedlou houbu připomínající klouzek obecný. Navíc je právě pro svůj vzhled v podstatě nezaměnitelný. Má slizký klobouk nafialovělé barvy, hodně sbíhavé lupeny a ve spodní části nápadně žlutý třeň. Roste hojně, místy až velmi hojně, od léta do listopadu v jehličnatých (zejména smrkových) a smíšených lesích. Stejně jako u klouzků můžeme slizkou slupku z klobouku jedním tahem sloupnout už v lese. Slizák je výtečný ve směsích s jinými houbami, je také výborný do polévek, topinkových směsí a v kyselých nálevech. Jeho jemně nakyslá chuť se hodí například i do kulajdy.