Ve středočeském městysu u Berouna žil jistý čas budoucí spisovatel Svatopluk Čech, později operní diva Jarmila Novotná. Liteň jim byla domovem! S prosperující obcí, mající pivovar i lihovar, spojili jméno ještě další velikáni.
Text: MICHAELA ŠMERGLOVÁ
U Hradce Králové zuřila největší bitva na našem území, když se v Litni odehrávala ta menší – radní po dlouhé době rozhodli o stavbě nové školy. Napomohl nový farář František Josef Řezáč, přítel Karla Havlíčka Borovského. Psal se rok 1866. Škola stála za dvě léta, dodnes je na stejném místě. Jen větší, modernější. „Co zmizelo? Z židovské synagogy se stala hasičská zbrojnice. Od 17. Století tu žilo mnoho židovských rodin – šikovných a rychle bohatnoucích obchodníků, ale postupně odešli,“ odhaluje historii Litně Irena Králíčková, bývalá zdejší knihovnice, matrikářka i kronikářka. A to je tu „cizí“! Ovšem už čtyřiapadesát let. „Z Litně jsem nebyla nadšená, když jsem se s rodiči po maturitě přistěhovala z krásného Chlumce nad Cidlinou,“ vzpomíná. Nakonec ale vzala místo za své a vdala se do rodiny liteňského provazníka. Zmíněné řemeslo tu fungovalo od roku 1914 do sedmdesátých let, ještě ona s ním tchánovi pomáhala.
Ač se největší rozmach obce ležící kousek od Karlštejna přisuzuje průmyslnicko-zemědělskému rodu Doubků, na rozkvětu Litně se podíleli už dříve Buzici, Vratislavové z Mitrovic... Dokonce i Karel IV. tu dal údajně postavit kostel ze zbytků stavebního kamene, jenž nevyužil na svůj nedaleký hrad. „Tam, kde máme barokní kostel, stála už románská kaple starší než Karlštejn! Zachovalé okenní oblouky z ní jsou nejstarší historickou památkou Liteňska,“ ujasňuje kronikářka s tím, že to byli opět Doubkové, kdo nechal kostelu přistavět věž na zvony. Jinak visívaly v dřevěné zvonici vedle. „Osvícený průmyslník a iniciátor vzniku Národního divadla Josef František Doubek tu koupil panství se zámkem a polnostmi roku 1850,“ uvádí paní Irena. Obnovil pivovar, postavil sladovnu, založil lihovar a první lihovarnickou školu u nás. Jeho syn Šebestián byl vlastenec a bohém, a tak se v upraveném zámku scházeli umělci: bratři Mánesové, Václav Hynais, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Max Švabinský. „Dosud je tam strop s výzdobou od Quida Mánesa,“ míní průvodkyně.
Doubkové měli styl, což naznačuje i fakt, že se Šebestiánův syn Jiří roku 1931 oženil se sopranistkou Jarmilou Novotnou. Zpívala v Národním divadle v Praze a záhy po celém světě. Spolu bydleli v bočním objektu zámku, v Čechovně. „Lihovar byl v 70. letech zbořen. Architektonicky skvělý pivovar, kde Doubkové vařili Liteňský bok a čepovali ho zde na náměstí i v Praze, byl od roku 1953 stáčírnou pro Staropramen. Teď chátrá,“ zní informace. Je-li řeč o hospo-dách, bývalo jich v Litni šest. Dnes tři. „Největší se sálem byla Na Plzeňce v horním rohu náměstí, kde je nyní obchodní dům. Druhý starý restaurant u školy, zvaný U České koruny, později U Rážů v č.p. 43 zůstal. Má jméno Ve stínu lípy a mohl ho vídat i Svatopluk Čech!“ tvrdí energická dáma. Čech tu žil jako malý, jeho otec byl správcem statku. Literát vídá hospůdku i teď; má v parku naproti sochu. Ovšem hostinec a řeznictví U Klimentů už smetl čas.
Uměleckou dráhu Novotné od začátku podporoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk, je tak nasnadě, že se manželé přátelili s jeho synem. A na Janovo přání v liteňském zámku koncem srpna 1938 hostili členy britské mírové mise lorda Runcimana, která se snažila o jednání československé vlády a Henleinovy sudetoněmecké strany. Jak známo, bez úspěchu... Záhy zámek Doubkům zabavili nacisté, manželé se na čas uchýlili do USA, zůstala jen Jiřího matka Irma. Historie se opakovala po válce. Roku 1947 po cestě z Moskvy Jan Masaryk rodině naznačil, že jejich radost z návratu je předčasná. Byla. Nucenou správu Němců střídala na panství správa Národního výboru, Doubkovi si nesměli vzít ani vlastní šaty. Vrátili se tedy do Ameriky. „Od roku 1970 sídlilo v zámku učiliště s internátem pro kováře, zámečníky, truhláře, malíře pokojů. Do secesního domu, který patřil k zámku, se stěhovali lékaři,“ uvádí Irena Králíčková. Většiny ostatních budov se chopilo JZD, pak státní statek. A Liteň? Koloniál, zahradníky, mlékárnu, pekařství nahradila samoobsluha, řemeslníci se stáhli do družstev. V 80. letech dostali liteňští svůj „kulturák“: kino, poštu, knihovnu a obřadní síň.
Po sametové revoluci Doubkovi majetek restituovali. „Všechno prodali, jen hrobku ne,“ míní dáma, která se osobně setkala s Jarmilou Novotnou, když opět přijela do milované Litně. Nyní patří zámek manželům Leidlovým, kteří se snaží o jeho obnovu. A nejen v podobě letního Festivalu Jarmily Novotné. „Doubkovi zajistili i elektrifikaci a lokální dráhu, což funguje dodnes. Novým majitelům přeju nápady a počiny, které též pomohou celé Litni,“ uzavírá paní Irena. Svědkem všeho dění je i zdejší židovský hřbitov.
Zajímavosti:
Venkov a styl
