Zimní příroda: Tři oříšky nejen pro Popelku
Nezdolné keře lísky s chutnými oříšky nerostou jen ve volné přírodě. Jsou také neodmyslitelnou součástí našich zahrad.
marianne.cz
Mrazivý krajkový závoj matky přírody zahalující krajinu kolem nás dokáže vykouzlit úchvatnou třpytivou podívanou, která bere dech.
TEXT: Alexandra Koutná
Sníh na sebe sice pořád nechává čekat, ale ve dne i v noci je už citelně chladno. Když brzy ráno vyjdete zachumlaní až po nos do teplé šály, každé vydechnutí se mění v páru. Zima postupně přebírá otěže od podzimu a mlha s jinovatkou rozehrávají v přírodě magickou podívanou. První mrazíky za sebou zanechávají třpytivé stopy v podobě jedinečných, pomíjivých krystalických struktur na listech a větvích. Tam, kde byla ještě včera louže, je dnes lesklé ledové zrcadlo, mušelínem námrazy jiskří také bobulky šípků, rakytníku či dřišťálu. Rovněž trsy travin nebo keříky rozchodníků umějí díky mrazíkům a jinovatce vykouzlit na zahradě atmosféru jako z pohádek Hanse Christiana Andersena.
Tip redakce:
Chladný vlhký vzduch, který se spolu s jinovatkou rozprostřel přes noc nad loukami a lesy, teď jen pomalu opouští prostor v cárech mlhy, skrz kterou prosvítá ranní slunce.
Zatímco meteorologická zima začíná počátkem prosince, na příchod té astronomické si musíme každý rok počkat až do 21. prosince, kdy nastane zimní slunovrat. O mrazech mluvíme, když teplota ve výšce dvou metrů nad zemí klesne pod nulu. Rozlišujeme pak lehké do minus pěti stupňů Celsia, střední od minus pěti do minus deseti stupňů, silné od minus deseti do minus patnácti a velmi silné – víc než patnáctistupňové mrazy. Jasná bezvětrná noc, kdy je obloha bez mraků a plná hvězd, většinou předznamenává přízemní mrazíky. Znamená to, že teplota ve výšce pět centimetrů nad zemí klesla pod bod mrazu.
Zima a mráz jsou sice pro naši faunu a flóru do určité míry výzvou, v přírodním koloběhu však mají svůj význam. Mráz je přirozeným regulátorem populace některých škůdců, například drobných hlodavců a samozřejmě taky kůrovců, slimáků, mšic či klíšťat. Nízké teploty a nedostatek slunečního svitu však hlavně zajišťují podmínky pro období klidu, takzvanou dormanci. Fyziologické procesy v živých organismech se omezí, ba dokonce úplně zastaví. Tato úspora energie jim pak pomáhá nepříznivé období přežít. Tuhá zima je přínosná i pro motýly. Pokud je totiž mírná, líhnou se příliš brzy a rychleji umírají. Zatímco při mrazivé a dlouhé zimě naopak přezimují bezpečně, neboť zůstanou dost dlouho zakuklení. Mrazům vděčíme například také za lahodnou chuť některých druhů zeleniny. V chladných měsících hladina cukru v růžičkové a kadeřavé kapustě stoupá a dělá tak jejich chuť výrazně jemnější. Dalším důvodem, proč být vděční i za mrazivé počasí, je čistší voda. Při postupném tání sněhu se voda vsakuje do lesní i polní půdy, a pokud tání předchází období silných mrazů, prochází voda procesem samočištění – mráz ničí bakterie, které jinak zamořují spodní vody. Nejpřirozenější ochranou citlivých rostlin před mrazem je sněhová pokrývka. Zdá se, že to už nepotrvá moc dlouho a sněhové vločky se i u nás potichu snesou z oblohy a měkká bílá peřina zahalí celou krajinu do třpytivé nádhery.
Venkov a styl