Mostu v Náměšti nad Oslavou se přezdívá „malý Karlův“. Sochařská výzdoba na barokní památce pochází ze 40. let 18. století.
Ozdobou Karlova náměstí je renesanční Malovaný dům. Fasádu má pokrytou sgrafity, na nichž jsou biblické postavy i podobizny třebíčských měšťanů.
Pekelný kopec. Jedna z pověstí říká, že se na kopci u Třebíče usadil čert, kterého vyhnal poustevník svatý Ivan z jeskyně ve Svatém Janu pod Skalou. Další tvrdí, že sem ďábla poslal svatý Prokop. Každopádně z centra Třebíče je to na špičku „Pekelňáku“ šest kilometrů. Od roku 2014 stojí na vrcholu rozhledna vysoká 26,5 metru a poskládaná z kovových prvků a modřínového dřeva.
V bazilice svatého Prokopa lze obdivovat hned několik typů kleneb. Na snímku dole je ta románská osmidílná žebrová, „vznášející se“ nad chórem.
Třebíč je perla Českomoravské vrchoviny. Její počátky míří k roku 1101, kdy tu moravští Přemyslovci Oldřich a Litold dali vzniknout benediktinskému klášteru.
Monumentální bazilika je součástí třebíčského zámku. Také jeho areál byl zapsán na seznam UNESCO.
Do barokní podoby byl renesanční zámek v Jaroměřicích přebudován v 18. století. Vznikla i tato nádherná sala terrena, tedy přízemní sál.
Židovská čtvrť má úžasnou atmosféru. V křivolakých uličkách je řada malých kaváren, hospůdek i galerií.
