Stavba rozhleden a jejich následné zdolávání je v české kotlině‚ národním sportem už od konce 19. století. Zajímavé exempláře přibyly v krajině i v době nedávno minulé. Kam se za neokoukanými výhledy vydat?
TEXT: Libor Hruška
Některé měří sotva pár metrů, na jiné aby člověk vyrazil radši s kyslíkovým přístrojem. Každá z více než čtyř stovek rozhleden na našem území je unikátní, všechny přitom přitahují poutníky jako magnet. U Nouzova na Semilsku najdete dokonce takovou, která je v ďolíku, a přesto je z ní nádherný výhled do okolí. Tato recesistická Cimrmanova rozhledna má cíleně zápornou výšku – minus patnáct centimetrů –, mistr se totiž podle hodnověrných pramenů bál výšek.
První vyhlídkové věže u nás vyrůstaly už počátkem 19. století v romantických zahradách šlechtických sídel – stačí připomenout minaret v Lednicko-valtickém areálu nebo kamennou věž s venkovním schodištěm patřící k pražské usedlosti Cibulka. První horskou rozhlednou se stala roku 1825 Josefská věž na Kleti. Opravdový stavební boom však propukl s rozvojem turistiky koncem předminulého století.
Jako první přišly na řadu dřevěné rozhledny, které však dlouho nevydržely a musely být nahrazeny stavbami kamennými. V poslední době je však dřevo opět v kurzu, stačí připomenout jméno Martina Rajniše. Architekt, který je mimo jiné autorem Poštovny na Sněžce, vybudoval rozhledny ve středních Čechách, v Jizerských horách, v Praze na Černém Mostě, ale i v Izraeli. České rozhledny jsou zkrátka fenomén. Na pár těch nejmladších vystoupejme...
Místo: Zlínský kraj
Možná vám tato rozhledna připomíná obří hasák, ve skutečnosti se jedná o dvě sedmičky zaklesnuté do sebe. Každá z nich je jinak vysoká a má svou vlastní vyhlídkovou plošinu. Nižší ze sedmiček nabízí výhled z patnácti metrů, vyšší pak z dvaceti. Stavba, kterou najdete v obci Salaš, jen pár kilometrů od staroslavného Velehradu, je důkazem, že rozhledny nemusejí vznikat pouze na vrcholcích vysokých hor. Leží totiž v Chřibech v nadmořské výšce pouhých 366 metrů. I přesto je z ní nádherný výhled na Bílé Karpaty i dolů na Velehrad. Rozhlednasalas.cz
Místo: Středočeský kraj
Víte, že i rozhledny mají svoje soutěže krásy? V roce 2014, kdy bylo v Česku postaveno 24 nových vyhlídkových věží, vyhrála anketu pořádanou Klubem přátel rozhleden právě středočeská Špulka. Rozhledna ze smrkového a modřínového dřeva a oceli leží v 530 metrech nad mořem na vrcholu kopce Březák nedaleko vsi Lbosín u Divišova. Vyhlídka je ve výšce 30 metrů a ze středních Čech je možné za pěkného počasí dohlédnout jak jižním směrem na Šumavu, tak opačným na Krkonoše. Než si však pohledu do dálek užijete, musíte zdolat 150 schodů. Nahoru na Březák vede od parkoviště přes kilometr dlouhá naučná Ptačí stezka Lbosín, která hlavně dětem ukrátí výstup. Narazí tu například na zmenšený model Stonehenge, rybník s vodníkem, stůl s oblíbenou hrou člověče, nezlob se či lanovou prolézačku. Celou stezku lemují dřevěné postavičky, které zhotovila místní řezbářka Jitka Vondráková. Rozhlednaspulka.cz
Místo: Praha – Černý Most
Když vloni v listopadu vyjížděli k pražské rozhledně Doubravka hasiči, báli se místní nejhoršího. Experimentální stavba poskládaná z akátového dřeva přece nemůže požár přežít! Plameny se naštěstí podařilo rychle dostat pod kontrolu, a tak byla poškozena pouze jedna ze tří masivních noh. Rozhledna se znovu otevřela už měsíc po požáru. Unikátní 23,5 metru vysoká stavba od architekta Martina Rajniše stojí v parku Čihadla na východě hlavního města teprve od června 2018. Jde o první veřejně přístupnou nově postavenou rozhlednu v Praze od roku 1992, kdy byl dokončen Žižkovský vysílač. Kromě 3000 ocelových svorníků a 6000 matic bylo k její výstavbě použito zhruba 1000 akátových kmínků z okolí moravského Bzence. Vstup nahoru na plošinu je zdarma. V jeden moment může být na vrcholu až devět osob. Praha14.cz
Místo: Jihočeský kraj
Co zažívají skokani na lyžích, než se spustí z věže do nájezdové stopy? To můžete sami zjistit na šumavském Churáňově u Zadova. Můstek tady stojí od roku 1978 a vzhledem k tomu, že je od poloviny devadesátých let mimo provoz, už zřejmě nikdy nikdo nepřekoná rekord Pavla Ploce, který právě tady skočil 95 metrů. Nápad přeměnit můstek na rozhlednu se zrodil před třiceti lety. Poprvé však mohli běžní smrtelníci vystoupat nahoru po 158 schodech v roce 1993. Stavba ale chátrala a na dlouhou dobu musela být kvůli havarijnímu stavu uzavřena. Po celkové rekonstrukci se k velkému nadšení turistů znovu otevřela před pěti lety. Vyhlídková plošina se nyní nachází ve výšce 32 metrů. Lazadov.cz
Místo: Jihočeský kraj
Hned dvě různá schodiště vedou na vrchol rozhledny na Rýdově kopci u Jindřichova Hradce. Můžete si sami zvolit – dřevo, nebo ocel? Na trojbokou vyhlídkovou terasu ve výšce 24 metrů lze totiž vystoupat buď po točitém ocelovém schodišti čítajícím 102 schodů, nebo po dřevěném o 128 schodech. Přestože Rýdův kopec není žádný velikán, věž vztyčená před pěti lety nabízí nádherný kruhový rozhled. Kromě Jindřichova Hradce dohlédnete až do Třeboně a při dobré viditelnosti také na vrcholové partie Novohradských hor, Blanského lesa nebo Šumavy. Infocentrum.jh.cz
Místo: Karlovarský kraj
Tahle vyhlídka je prostě boží! Stavbu od roku 2019 potkáte na červené turistické trase, jen pár minut chůze od krušnohorského města Boží Dar. Hrdě dokazuje, že rozhledna nemusí být desítky metrů vysoká, aby návštěvníky zaujala. Dřevěná konstrukce opláštěná nerezovými pláty měří osm metrů a nahoru k vyhlídkovým oknům vede pouhých dvacet schodů. I přesto je z ní nádherný výhled, například směrem k vrcholu božídarského Špičáku. Bozidar.cz
Místo: Liberecký kraj
Řekne-li se moderní vodojem, většině lidí se vybaví klasické ‚řadicí páky‘, které se za socialismu stavěly v českých městech a vesnicích. Takový ale v Ohrazenicích u Turnova mít nechtěli, a tak v loňském roce nad vesnicí vyrostla unikátní stavba, která ze všeho nejvíc připomíná pohár pro vítěze mistrovství světa ve fotbale. Stříbrný ‚míč‘, který věžový vodojem korunuje, má průměr osm metrů a vejde se do něj 150 m3 vody. Nás ale víc než nádrž na vrcholu zajímá vyhlídková terasa, kterou architekti umístili do výšky skoro sedmnácti metrů. Jelikož jde primárně o funkční technickou stavbu, nemá vyhlídka pravidelné otvírací hodiny. Občas se ale nahoru dostanete a pak se vám krom Bezdězu nebo Ještědu ukážou i vrcholky Krkonoš. Ohrazenice.cz
Místo: Královéhradecký kraj
S nadmořskou výškou 1116 metrů je Velká Deštná nejvyšší horou Orlických hor. Není proto divu, že tohle místo vždy lákalo turisty. První dřevěná rozhledna tu byla vybudována už koncem 19. století. Několikrát ji strhl vichr, ale místní nadšenci ji znovu a znovu obnovovali. Po sametové revoluci na vrcholu vyrostla osm metrů vysoká dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy ze čtyř otesaných kmenů. Šlo spíš o takový větší posed, který postavili skauti. Pojmenovali ho Štefanova vyhlídka na počest hajného a člena horské služby Štefana Matějky. Ale i tato stavba šla časem k zemi. Devatenáctimetrová ocelová konstrukce s dřevěným opláštěním, která se na vrcholu nachází nyní, byla slavnostně otevřena loni v říjnu a hned vyhrála v anketě Rozhledna roku 2019 pořádanou Klubem přátel rozhleden. Kromě samotných Orlických hor z vrcholu zahlédnete i Králický Sněžník nebo polské Stolové hory. Region-orlickehory.cz
Venkov a styl
