Slavkovský les, smaragdový klenot v koruně Českých zemí, má dvě tváře. Lázeňskou, kde na kolonádách lázeňských měst obdivují hosté jejich architekturu. A přírodní, kde nadšenci v turistickém objevují v hustých porostech rozhledny, desítky minerálních pramenů či jezera. Léčivé jsou obě.
Text MICHAELA ŠMERGLOVÁ
Voda se v okolí Mariánských Lázní opravdu povedla! Ve Slavkovském lese, kam město patří, vyvěrají unikátní minerální prameny, studené, lahodné, bohaté na kysličník uhličitý, vápník, železo, mangan a hlavně s pozitivním vlivem na zdraví. Ne všechny jsou ‚spoutány‘ trubkami. Řadu z nich lze pít v čisté přírodě, od rána do večera.
Pět a půl kilometru od Mariánských Lázní – což lze zdolat na kole či pěšky – leží obec Drmoul, německy Dürmaul. Od 16. století býval vsí židovskou, jenže roku 1938 zmizeli původní obyvatelé. Tušili, co přijde. Později pak padla i zdejší synagoga. Pár desítek metrů odsud ale zůstal v lese ukryt židovský hřbitov, místo magické. Ač pohřebiště, žije! Na více než třech stech náhrobcích se stále objevují nové a nové kamínky. Jimi Židé tato místa zdobí, žádné květiny. Odsud vede naučná cesta Panský vrch ke zmíněným oázám. Vodní poklady tu vyvěrají ze země skrze rašelinatou půdu. První je pramen Štolní kyselky, následuje Potoční a Panská kyselka. Všechny sídlí elegantně v pařezech. A krásně bublají! Zdravé lesy, v nichž prameny návštěvníka osvěží, lze ideálně obhlédnout z výšky. Na Panském vrchu, který se vypíná 650 metrů nad mořem, k tomu účelu slouží nová, pětapadesát metrů vysoká kovová rozhledna, k jejímuž vrcholu vede dvě stě a jeden schod. Výhled stvrdí, že je kolem panensky čistý, bezkůrovcový lesnatý kraj. V jehličnatých temných lesích se čas od času objeví terénní krátery. Sopečný původ či brány do pekel? Vyhaslé sopky v okolí jsou. Peklo? Jak pro koho, ale díry pocházejí z 50. let, kdy se tu hledal uran.
Oblíbeným cílem výletů z Mariánských Lázní do přírody je Kladská. Malé Švýcarsko v českém lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně. Šest kilometrů od Mariánek vzdálenou osadu, tehdy uprostřed močálů, dal roku 1875 v tyrolsko-švýcarském duchu postavit majitel panství, milovník přírody i chovu zvěře, kníže Otto Schönburg-Waldenburg. Díky němu byla Kladská největší revír v Čechách! Vyrostly tu lesnické reprezentativní dřevěné sruby, kam zval kníže přátele lovu. Nyní jsou památkově chráněny a je radost se v nich ubytovat i posilnit. Jídelní lístek myslivecké restaurace U Tetřeva nabízí zvěřinu, ale pozor, stojí na mýtince v hlubším lese, kam signál civilizace nedosahuje, tudíž se tu platí hotově.
A okolí? Už žádná drsná pustina, ale velký přírodní park v duchu romantismu. Dá se sem dojet autobusem, autem, zaparkovat a posléze chodit i s terénním kočárkem. Obejít zdejší devítihektarový Kladský rybník je příjemné. Je totiž obehnán pohodlným dřevěným chodníkem, z něhož se v klidu pozoruje fauna i flóra, jíž nevadí kyselejší rašelinná půda. Jde o bezzásahovou zónu, kde vládne příroda, ne člověk. Mírný prales. Na naučné stezce si hlavně turista uvědomí, co uměli naši předkové. Rybník byl v minulosti zásobárnou vody pro uměle postavenou Dlouhou stoku, která u něj začíná. Stoka – technické dílo v 16. století v Evropě bezkonkurenční – umožnila přívod vody a od roku 1547 i plavení dřeva do dolů kolem Horního Slavkova a Krásna. Trasa podél stoky měří pětadvacet kilometrů a je idylická. Kdo sem vstoupí, neprohloupí, chce to jen dobré boty a čas. Do rezervace na Kladskou jezdí rodiny z okolí i z Německa.
U obce Prameny, od Mariánských Lázní vzdálené po silnici dvanáct kilometrů, ční k nebi tři kamenné kříže. Úchvatný trojobelisk. Pověst praví, že jde o poděkování bratrů za vyléčení z nemoci, ale Pramenští nesouhlasí. Hovoří o společném díle sangerbergských občanů z roku 1849. Lázně (Bad) Sangerberg se totiž jejich obec v minulosti jmenovala. Ke křížůmm však láká nejen tajemný původ, ale i mimořádné vřesoviště, v němž se nacházejí. Na zemi je z vřesů prostřený doslova fialový koberec. Pro cyklisty je bezvadnou pauzou i protilehlá Upolínová louka – osmnáctihektarová rezervace s chráněným vlhkomilným upolínem evropským i vrbou borůvkovitou. Navíc sem svítí slunce.
Dlužno dodat, že Slavkovský les a okolí je oblastí, kde není horka nazbyt. Pro jeho specifický ráz se mu přezdívá český Island. Trochu opuštěně islandsky vypadá v byvších Sudetech i stavebně neotřelá kamenná vyhlídka Krásno. Mnohý by z dálky hádal, že jde o zříceninu hradu. Omyl! Krásenský vrch – Schönberg – se stal základnou pro pětadvacet metrů vysokou rozhlednu z nouze. Na točitou věž bylo spotřebováno téměř devatenáct tisíc tun kamení z místních svahů a spousta práce zdejších obyvatel. Realizace rozhledny se chopily české i německé spolky z Krásna. V době krize daly práci nezaměstnaným a snažily se získat hosty z lázní. Podařilo se. Krásno, kdysi bohatá hornická ves, láká i nyní.
Proplétání české, německé, židovské i sudetské kultury na tomto teritoriu neodráží jen osudy jednotlivců, vsí, hřbitovů či řemesel. Jasně mluví i architektura. Skanzen v Doubravě u Lipové ukazuje spříznění s německým hrázděným stylem, který sem dokráčel z Horních Bavor. Selské usedlosti ve stylu chebské architektury stojí za obhlédnutí i posezení v hrázděné restauraci, kde hostinský možná prozradí, že tu kdysi býval mlýn, ale domlel po vysídlení německých obyvatel a vytvoření hraničního pásma, kam se nesmělo... Pak lze zase klidně odjet na mariánskolázeňskou kolonádu. Do města už rok zapsaného na seznamu památek UNESCO.
V Karlovarském kraji se nabízí lázní několik. Dominují Karlovy Vary, na nichž největší stopu zanechala etapa Belle Epoque na přelomu 19. a 20. století. Podstatná je nejen pastva pro oči, ale hlavně vřídelní léčba v podobě kúry pitné, využívající čtrnáct pramenů – koupelové, inhalační či výplachové. Krok s Vary drží Mariánské Lázně, byť rodinnější, menší a mladší. I zde je k dispozici balneoléčba, nabízí se však také kvalitní vzduch. Některé z procedur založené na využití přírodního kysličníku jsou unikátní! Léčivý plyn z Mariina pramene hovoří za vše. Účinná je též místní rašelina a slatina. Ne náhodou se tu léčil anglický král Eduard VII. či básník a vědec Johann Wolfgang Goethe.
Doslova zázraky umějí také Františkovy Lázně, položené do rozsáhlých parků a lesoparků v anglickém stylu, i ty radonové v Jáchymově. Také v nich léčí svou silou pramenitá voda. Mezi čtyři lázeňská zařízení, která mají klimatické podmínky vyhlášené ministerstvem zdravotnictví jako přírodní léčivý zdroj a klimatoterapie je zde účinnou léčebnou metodou s prokazatelným klinickým účinkem, pak patří Lázně Kynžvart. Léčebné klimatické podmínky vycházejí z jejich polohy na jihozápadním svahu Slavkovského lesa, kde je vysoká a stálá vlhkost vzduchu. Nacházejí se uprostřed rozsáhlých smíšených lesů s vysokým stupněm čistoty ovzduší a nízkým obsahem alergenů a bakterií.
Venkov a styl
