Ženy s podnikatelským duchem III: Petra Hlavatá
Parfémářka a majitelka pražské alchymické parfumerie Rafaella Petra Hlavatá vypráví, čím jí učarovaly vůně, proč se rozhodla otevřít vlastní parfumerii a co má na své práci nejraději.
Jaké byly vaše podnikatelské začátky? Máte farmaceutické vzdělání, proč jste se nakonec rozhodla založit vlastní parfumerii?
Mé vonné podnikání a alchymická parfumerie Rafaella přirozeně vyplynuly, když se mi narodil syn. Bylo mi jasné, že už se na osm hodin do práce nevrátím, a protože už jsem se v té době věnovala práci s vonnými látkami, začala jsem pomalu budovat své vonné království. Pracovala jsem jeden nebo dva dny v týdnu, studovala různé vonné systémy a měla vonnou poradnu. Bylo mi líto vzdát se lékárenského řemesla, protože mě práce ve starých lékárnách bavila. Když se mi narodila dcera, namíchala jsem své první vůně, udělala první vonnou výstavu a později jsem doputovala až ke kouzelnému prostoru na Malé Straně, kde jsem otevřela parfumerii.
Čím vás lákaly právě parfémy?
Lákají mě především vonné látky, jejich historie a použití. Parfém znamená per fume (prostřednictvím kouře): na začátku byly vonné dýmy, kadidla a kuřidla ve starém Egyptě a Mezopotámii. Z vonných látek se později připravovala léčiva a kosmetika. Já tak putuji zpátky v čase, od lékárníka k alchymii a k vůním.
Co znamená alchymický vonný systém Rafaella, který jste vyvinula?
Rafaella je ucelený vonný systém, sloužící především k nalezení vlastní vůně – používám ji k vonné typologii. Každý člověk má nějakou vonnou látku, která s ním koresponduje, dělá mu dobře, povznáší jej a voní mu. Pomocí vonných tónů Rafaelly se dá pátrat po tom, kdo vlastně jsem a co mi voní.
Co podle vašeho názoru nesmí chybět dobrému parfumérovi?
Především je to láska k vůním, odborné znalosti o bylinách a vůbec úcta k přírodě. Dále instinkt, šestý smysl, fantazie a taky trpělivost. Skládání vůní je tichá a vlastně i osamělá činnost. Svět okolo utichne a zůstáváte vy a vůně. Vonným látkám naslouchám, představuji si, jak se spolu smísí, a pak pátrám, hledám, cítím. To je právě alchymie: hledání vůně, která osloví vaši duši. Nalézt svou vůni je jako nalézt lásku, musíte to prostě cítit.
Vůně jsou smyslové, co všechno v nás mohou probudit?
Čich je náš nejstarší smysl, cítíme od prvního do posledního nádechu. Je spojen s našimi emocemi a také s naší sexualitou a tvořivostí. Čich moderního člověka je hodně otupený a často i pokažený syntetickými vůněmi, a tak to někdy chvíli trvá, než se probudí. Člověk pak začne vnímat všechny staré ingredience: ambru, pižma, oudy (staré posvátné orientální esence), kadidla. Vůně v nás mohou probudit vzpomínky, emoce, vášeň, touhu, je to velmi individuální. Už jen věta „krásně voníš“ je velmi intimní. Vůně jsou delikátní oblast. Pro mě jsou vůně můj osud.
O vůni píšete mimo jiné jako o příběhu. Voní člověku v různých životních etapách něco jiného, nebo má jeden typ vůně, který mu navždy zůstane v paměti?
Vůně je určitě příběh, ale vůně se nemění. Měníme se my, naše citlivost a schopnost rozeznávat. Objevování vůní a probuzení čichu je jako otevírání dveří do nových světů. Určité vůně vám zůstanou v paměti navždy, a můžete si tak s jejich pomocí znovu vybavit konkrétní chvíle. Anebo když začnete nosit vůně vědomě a víte, jaké mají účinky a jaké ve vás vyvolají pocity, můžete si svůj svět vůněmi tvořit. Chci být romantická – obléknu se do růží a geránia. Potřebuji bystrou mysl – oblékám se do svěžích citrusů a stabilních dřev. I tohle se učí dámy ve škole čichu a na vonných kurzech. Pro mě je vždy nádherné sledovat, jak se nosy probouzejí a jak se lidé znovu učí používat svůj čich a cítit. To mám na své práci nejraději.
Chodí si k vám vybírat vůně spíše muži, nebo ženy?
Žen je určitě více, i když i muži nacházejí cestu, a jsem mile překvapena, kolik mužů má skvělý nos a s jakou radostí nosí staré vonné látky.
Zpět k podnikání: co je podle vás důležité pro člověka, který chce podnikat?
Podle mě je důležité milovat svou práci. Musí vás to bavit, musíte to mít rád a taky je asi třeba se nebát – já jsem takový dobrodruh. Sama sebe beru spíše jako řemeslníka a pořád se učím. I parfémářské ‚řemeslo‘ se kdysi dělalo jinak, s osobním přístupem a pomalu. V parfumerii mám například mnoho tzv. výklenkových vůní. Jsou to krásné vonné práce vytvořené buď tradičními metodami, nebo dle starých vonných rodinných receptur. Tyhle vůně jsou jiné, osobní a živé. Svět komerčních vůní pro mě již není, hledám jinde, jdu za svým nosem.
Bylo něco, co vás při vašem podnikání překvapilo, co jste nečekala?
Podnikání je překvapivé a připravit se na něj nelze, je to jako se životem. Je třeba jej žít, nejlíp, jak to jde, být v obraze a nenechat si vzít radost. Já se učím za pochodu, jsem takový pomalý běžec na dlouhou, hodně dlouhou trať. Podnikání mi připomíná cestu lodí: občas je moře rozbouřené, občas je loď naložena skvosty, občas skoro ztroskotám. Jsem kapitánem vonného korábu a snažím se držet u kormidla. A zatím se to daří.
Jak jste překonávala obtížná období, která při podnikání mohou nastat?
Žila jsem, jak nejlíp to šlo. Mám i dost milých přátel, kteří pomohou, když se zdá, že bude bouře. Když je zle, držím kormidlo a hlídám směr.
Jaké má podle vás pro ženu výhody mít vlastní firmu oproti tomu být zaměstnaná?
Je to rozhodně větší svoboda, ale zase žádná jistota. Zkrátka živé a dobrodružné.
Jak jste zvládla podnikání a péči o děti?
To se uvidí, až budou děti venku z hnízda. Není snadné vše skloubit, ale zatím se daří, mám laskavého muže, fantastické děti a hlídací babičku, bez které by to nešlo.
Co vám osobně podnikání přineslo?
Největší zkušenost je to, že opravdu rozhoduji já, a zodpovědnost je pak na mně, když se to povede, i když ne. Naučila jsem se věřit svým instinktům a nosu. Můj nos je můj nástroj. A učím se stále, o sobě, o lidech o svých hranicích, možnostech a kapacitách.
Jak vypadá váš typický pracovní den?
Dva dny v týdnu jsem v parfumerii a pracuji podle toho, jak přicházejí lidé. Tři dny jsem doma a dělám, co je třeba. O víkendu většinou vedu kurzy. Je to pestré, má to řád, ale je to každý týden jiné.
Co považujete za svůj největší pracovní úspěch?
Že parfumerie běží, lidé se vracejí pro vůně, kurzy jsou plné, objevují se noví spolupracovníci, každé dva měsíce je nová výstava. Rodina funguje a já to vše relativně ve zdraví přežila.
Co nebo kdo vás v práci nejvíce inspiruje?
Vůně samy o sobě jsou velkou inspirací, stejně jako příroda. Inspirací jsou mi i děti a jejich vnímání světa, staré herbáře a spisy. A také lidé, když jsou uvolnění a správně naladění.
Plánujete v parfumerii něco nového nebo chystáte nějaký nový projekt?
Daleko neplánuji, i když vím, že parfumerií mých studentů nakonec bude šestnáct, stejný počet, jako je vonných linií Rafaelly. Každá bude v jiném městě a s jiným tématem. Absolventi školy čichu si budou vybírat, jak se budou dále rozvíjet: někdo s vůněmi pracuje, někdo je používá k masážím a péči o tělo a někdo si otevře parfumerii. V současnosti s dámami, které studují školu čichu, přemýšlíme o Růžové alchymické parfumerii Rafaella, kde by se vše točilo kolem růží. V jednom starém městě se plánuje také vášnivá rudá parfumerie, ale zatím nechci prozrazovat nic bližšího.
Co o Petře Hlavaté nevíte:
Kdy se vám nejlépe pracuje?
V noci, když dům spí – ticho a tma jsou pro mě inspirativní, když skládám. Jinak pracuji ráno, v poledne i večer, jak je třeba.
Jaké vůně máte nejraději?
Nejraději mám slaměnku, stará kadidla, růže a taky nardy (jedna z nejstarších a nejsilnějších vonných látek z Himálaje) a oudy.
Čím jste chtěla být jako malá?
Já jsem vždycky říkala, že budu výzkumník. Když jsem na střední škole poprvé šla na praxi do lékárny, věděla jsem, že jsem doma. Takže je to vlastně pořád jedno řemeslo a jeden vonný příběh.
Jak ráda relaxujete?
Mám ráda klid a ticho a samotu, přírodu a cesty. Když můžu cestovat a poznávat různé kraje, jsem nejšťastnější.
Na co se momentálně nejvíc těšíte?
Budu ráda, když v létě zase po letech vyjedeme na cesty, děti jsou již větší, tak věřím, že to půjde. Má nomádská duše se nemůže dočkat.
Co vám vždy udělá radost?
Úsměv mých dětí, když svítí slunko a moje zahrada voní, také suši a dobrá kniha. A cesty, stará místa, ta miluji, je ještě tolik krajů, které jsem neprozkoumala, tolik vůní a příběhů. To těšení mi taky dělá radost.
Říká se, že Praha je magické město. Jaké místo tam máte nejraději?
Přece svou alchymickou parfumerii, která stojí na Jánském vršku, na starém alchymickém místě.
Vizitka Petry Hlavaté
Vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, pracovala jako magistra v lékárně i prodejce farmak. Nyní se věnuje své alchymické parfumerii Rafaella v Praze. Vytváří individuální vůně a zabývá se alchymickou vonnou typologií. Můžete se u ní přihlásit na různé kurzy a semináře (školu čichu, alchymii vůní, ochutnávky vůní a vonné workshopy).