Všechno na půl!

Jste šťastní manželé, všechno klape, máte krásné děti. To je kýžený stav, který však nemusí trvat věčně. Zřejmě i těch třicet tisíc manželství, která jsou ročně rozvedena, se uzavíralo s vidinou štěstí. Někdy je ale rozvod jediným možným řešením. Ženy jsou ve dvou třetinách žadatelé o rozvod, ačkoli je možná nikdy nenapadlo, že zrovna jich se to bude týkat. Co nás čeká, jak bude vypadat náš život po rozvodu – možná takové otázky se honí hlavou spoustě z nás.

Co je moje, je i tvoje

Kromě citové újmy na sobě a svých dětech řešíme také majetkovou otázku rozvodu. Jsou případy, kdy se manželé dohodnou k oboustranné spokojenosti, někdy je však rozvod rozčarováním. Advokátka Věra Neradová se ve své praxi setkává se zastrašováním, a pokud žena nemá dost informací a odvahy, snadno mu podlehne. „Je smutné, když žena podlehne tlaku manžela, že nemá na nic nárok anebo že jí, když se majetek nevyřeší podle manželova přání, soud sebere děti. Mnohdy v sobě ženy hledají sílu si skutečný stav svých práv ověřit. Často zapomínají, že jsou v manželství rovnocennými partnery a právo chrání je, stejně jako muže.“

Faktem je, že uzavřením manželství vzniká tzv. společné jmění manželů, což zjednodušeně znamená, že ode dne sňatku už neexistuje moje/tvoje, ale jenom naše. Výjimkou je majetek získaný dědictvím nebo darem, majetek nabytý jedním z manželů jako majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů. Tato výjimka se vztahuje i na restituci majetku jednoho z manželů. Jestli jste zrestituovala dům či pozemek, manžel na něj nemá právo. Ovšem pozor, pokud manžel do tohoto domu vložil své peníze a je to zdokumentované, má právo na kompenzaci.

Není vždy dané, co je jen psané

Je náš společný majetek i ten, který je ‚napsán‘ jen na jednoho z manželů? Co když se situace vyvine tak, že nejsem uveden jako vlastník bytu, na který jsem poskytla finance nebo ho splácím formou hypotéky? „V praxi se často stává, že například byt je pořízen ze společných finančních prostředků, ale na kupní smlouvě je jako nabyvatel uveden pouze jeden z manželů a katastr nemovitostí také jako vlastníka uvede pouze tohoto manžela. Motiv manželů k tomuto kroku může být různý, nicméně pokud k tomu dojde, doporučovala bych, aby si ten z manželů, který není uveden jako vlastník, pro sebe zdokladoval zdroj peněz na pořízení bytu (například si schoval předmětný bankovní výpis).“

A to se týká i aktiv, tedy peněz na účtech. V zásadě veškeré vydělané peníze za trvání manželství kterýmkoli z manželů patří oběma manželům, tudíž při rozvodu má nárok každý na polovinu. Skutečnost, zda žena vydělávala, či nevydělávala nebo že její příjem byl mnohem menší než manželův, nehraje roli. „Manželé se mnohdy snaží právě tímto ženy zastrašovat. Obavy žen ale nejsou namístě. Žena nedostatek příjmu kompenzovala péčí o rodinu a děti. Zde soudy jednoznačně poskytují ženám ochranu. Jedinou výjimkou je, pokud by žena nevydělávala a ani se o rodinu nestarala. Pak by soud její nárok na výdělek manžela mohl adekvátně snížit,“ vysvětluje Věra Neradová.

Otázek, jak se vyrovnat s rozvodem a co dělat, aby nás co nejméně ohrožoval, je mnohem víc. Manželé Holanovi se nakonec nerozvedli a možná že na Čertovce spolu dodnes šťastně žijí, ten samý konec přeji i vám. V opačném případě se v jednom z dalších článků dozvíte o právních úskalích rozvodu více.