Pryč s hádkami

Další věcí, kterou mě Aleš překvapil, byl jeho jasný názor na dnešní mužské – často to jsou maminkáčci, kteří nemají vztahovou inteligenci. Náš přední kouč mě ujistil, že on bude první, kdo bude prosazovat ženy ve veřejném životě, pokud se chlapi honem rychle nenaučí fungovat v partnerství a ve vztahu k ženám. Věřím ale, že vedle sebe máte někoho, kdo si je vědom, že na vyrovnaném vztahu musejí oba pracovat stejnou mírou.

Proč se hádáme

Všechny hádky mají společné příčiny, buď se snažíme, aby nás druhý pochopil, nebo se hádáme ze strachu, že o něco nebo někoho přicházíme. Třetí příčinou je snaha přitáhnout partnerovu pozornost tím, že vyvoláme konflikt. Hádavost jako vlastnost, podle Aleše Kaliny existuje jen jako derivát strachu. Obvykle za ní stojí permanentní obava, že nám je něco upíráno nebo že druhého nemáme jistého. „V první řadě bychom si měli uvědomit, že hádka je nejnižší forma komunikace a že oba dva se chceme posunout. Dopady hádek jsou totiž obrovské – nastává odcizení, každý si jde vlastní cestou, dokonce s druhým ani nechceme trávit čas. Má to velký vliv na sex, a problémy tak narůstají,“ vysvětluje Aleš Kalina.

Můžeš mě pochopit?

Proto se zkusme už navždy přestat v partnerství hádat. Jde to, pokud na tom budeme chtít pracovat. Základem je hledat motiv hádek, což bývá těžké, protože do hádek vstupují pocity, tedy emotivní jednání, plné sarkasmů a ironie. Pod návalem vzrušené hádky pak těžko hledáme předmět, proč jsme se vlastně hádat začali. „Zkuste poslouchat hádku dvou lidí. Uvidíte, že po nějaké době se ti dva ztratí v tom, o co jim vlastně původně šlo. Hádka totiž často končí urážkami a invektivami nebo zkratovým jednáním, že třeba jeden práskne dveřmi.“ Proto hádka ani nemůže „vyčistit vzduch“, jak se hovorově říká. Problémy se sice vyventilují, ale konstruktivně se nic nevyřeší.

Jak se přestat hádat

Na prvním místě v partnerské očistě je snaha problém vyřešit, protože s tím druhým chceme být a mít pohodový vztah. S vědomím toho, že ten druhý mi za to stojí, nám pak nedělá problém si sednout a říct si v klidu, o co nám jde, v čem nám druhý vadí a podobně. Problémy, na kterých nám dělá problém se domluvit, bychom měli řešit tak, aby oba dva vyšli jako vítězové. To je něco jiného než kompromis. Znamená to, že nové řešení uspokojí oba dva. Pokud máte nějaké zkušenosti z pracovních týmů, víte, že i to je možné. Je dobré si také udělat takzvanou domácí ústavu, tedy nějaká pravidla komunikace. Pokud máme třeba pocit, že druhý je na nás agresivní nebo hysterický, zvolíme si nějaké slovo-znamení, vyslovíme ho, a ten druhý pochopí, že by měl ubrat.

Říkáte si, že se to krásně čte, ale ve skutečném životě to tak nefunguje? Možná že v začátku se budete vracet ke zbytečným hádkám, věřte ale, že pokud budete v nápravě pokračovat a trvat na ní, výsledky se dostaví. A že ten druhý na tom spolupracovat nechce? V tom případě je načase se zamyslet, jestli takový vztah vůbec chcete.