Prague Grand Prix – jak jsem si zaběhla dva závody v jeden den
Běhání je mojí vášní a miluji taky závody. Proto bylo jasné, že vynechat velký běžecký svátek, který se konal minulou sobotu v centru Prahy, nejde. Nejsem však žádný troškař, a proto jsem si závody odběhla dva – pětikilometrový adidas běh pro ženy a pak desetikilometrový Birell Grand Prix. Tady jsou moje dojmy.
Běhání v Praze má svoje kouzlo. Památky a krásná místa zaměstnávají oči a hlavu, takže závod snadno uteče, a ještě si ho člověk náležitě vychutná. I když jsem spíš vytrvalkyně (vyhovují mi trasy od patnácti kilometrů výš) i taková pětka a desítka mají svoje kouzlo.
Osvěžení ve vodní mlze přišlo v horku vhod
Pětka v tropech
Sobota byla horká. A proto to chtělo se dobře vybavit. Vzít si toho na sebe co nejméně – tílko, kraťasy, kompresní návleky (aby nebolely svaly po dvou závodech a lépe se regenerovaly), pružné boty určené na tvrdé povrchy. Stojím na startu před Obecním domem v davu běžkyň oblečených v pestrobarevných trikotech. Výstřel – chci běžet, co to dá, jenomže mě brzdí pomalejší běžkyně. Je jich tolik! Přebíhám pomalu Revoluční, na nábřeží se otáčíme a běžíme směr Klárov, k Úřadu vlády. Praha je nádherná, ale vedro úmorné. V obličejích některých běžkyň vidím únavu, jiné bojují. Už jen kousek! Znovu zpátky do Revoluční a už vidím cíl. Jsem tam. Dostávám okolo krku krásnou medaili a všude vidím tolik emocí! Dívky a ženy, které to zvládly, jsou sice unavené, ale šťastné.
Start i cíl byl u nádherného Obecního domu
Desítka ve tmě
Jen co jsem doběhla, stačila jsem se napít, povykládat se známými, převléct se do suchého, vyfotit se s kamarády a už jsem šla znovu na start. V koridoru bylo ještě více plno – deseti tisícům běžců před startem stoupal adrenalin. Já po prvním závodě byla klidná, věděla jsem, do čeho jdu. Síly se vrátily a já běžím stmívající se Prahou. Už nebylo takové horko a dav se po prvních kilometrech rozpustil. Vzduch voněl babím létem a já ve sluchátkách poslouchala veselé písničky. Na nábřeží jsem pod mostem uviděla osvětlený prostor a bránu – každý běžec, který přes ni přeběhl, přispěl na dobrou věc – značka Birell za každého věnovala pět korun na projekt pro handicapované sportovce Nezastavitelní. Vidím, jak na bráně přibývají cifry, a jsem šťastná, že během pomáhám. Vnímám večerní Prahu a je mi krásně. Znovu vbíhám do cíle a na hrudi se mi pak houpou dvě medaile. Sdílím své dojmy s jinými kamarády běžci, a pokud váháte, jestli takové závody běžet, věřte, že Praha je z pohledu běžce překrásná!
Tady jsem šťasná v cíli se svým přítelem a dvěma medailema na krku
