Pomóóóc, jsem bez práce!

Hlavně žádná hysterie! Jistě, ocitnout se bez práce je zapeklitá věc, o to víc, když všude kolem řádí ekonomická krize a stagnace. Z psychologického hlediska intenzivně prožíváte ztrátu jako kteroukoli jinou. Přijde proto odmítání – mobilizace – rezignace. Pokud tuto šablonu přiložíme na situaci ztráty zaměstnání, může to vypadat zhruba následovně.

Proč jen já?

Nejprve se zlobíte, proč právě vy. Potom se vrhnete do hledání nové práce. Pak se vyčerpáte a začnete o sobě pochybovat… A to je velká škoda i riziko. Právě pochybnosti o sobě, pocit bezcennosti a bezvýchodnosti vás tlačí k zemi ještě víc.

Představte si, že vyrazíte na přijímací pohovor s myšlenkou, že je všechno marné a tu práci stejně nedostanete. Rozlučte se se sebejistým a pozitivním vystupováním, v takovém rozpoložení jako suverén působit nebudete, ten, kdo vás bude přijímat, uvidí ustrašenou, vyjukanou osobu. Vybrali byste se, být na jeho místě? Jak to udělat správně?

Jděte dál

Za prvé – nepitvejte minulost. Usilovné noční přemýšlení na téma „Co jsem proboha udělal/a špatně?!“ vůbec ničemu nepomůže, přijít o práci je prostě normální. Nepříjemné, ale normální. Nikdo nám nezaručí doživotní zaměstnání, tak to zkrátka je a my s tím nic neuděláme. Proto nemá cenu hledat nějaké hlubší příčiny anebo se zlobit na zlý osud. Za druhé si uvědomte, že řešení se nedá uspěchat. Možná budete mít štěstí a za prvním rohem na vás čeká práce snů, za hezké peníze a s dobrým šéfem, jenže to bohužel není moc pravděpodobné. A i když vám to osobně ze srdce přejeme, raději s tím nepočítejte, spíše se připravte na sérii odmítnutí. Opět zdůrazňujeme, že i to je normální. Je běžné rozeslat desítky životopisů a absolvovat řadu pohovorů, než práci získáte.

Jedni vás odmítnou, protože nemáte praxi v daném oboru, jiní, protože máte praxe moc… Pro jednoho zaměstnavatele budete ‚převzdělaní‘ a on usoudí, že by vás práce nezajímala, jinému připadá podezřelé, že bydlíte až ve vedlejším městě. Vidíte? Nic z toho přece neříká, že jste špatní.

Poslední doporučení psychologa Tomáše Vašáka je využít dobu hledání práce smysluplně. Učte se, vrhněte se do věcí, které jste odkládali. Pokud nejste přímo pod finančním tlakem, dopřejte si prázdniny a cestujte. Jestli se vám nedaří najít práci delší dobu, zkuste si najít rekvalifikační kurz a změňte obor. Pomáhejte jako dobrovolníci, pomozte v širší rodině (pohlídejte děti, vyřiďte opravu pračky).

Pamatujte si, že okolí vás podpoří, pokud to vy sami nevzdáte. A nezapomeňte, že změna zaměstnání může být i velkou příležitostí pro posun v kariéře nebo například pro zahájení podnikání.