Názor muže: Ta správná volba

Za posledních tisíc let ženy vymyslely miliardu způsobů, jak se zkrášlit a správně vyprofilovat tak, aby pro nás byly zajímavé. Začalo to dekorativní kostí v nose, pokračovalo svazováním nártů, bílým make-upem a skončilo to zase kostmi, které si teď nechávají mladé dívky prodlužovat. Plus si sem tam nějaký chlap v Bangkoku nechá uříznout koule a vyhraje soutěž krásy. Každá doba má své standardy a ta dnešní je samozřejmě velice přísná na vzhled, protože pokud jste tlustí, oškliví a neholíte si nohy, tak máte před sebou neprostupnou bariéru předsudků a odsuzování od té ‚správné‘ části společnosti. Přizpůsobují se jí nejen holky, ale i my.

Problém je v tom, že většina nemyslící části obyvatelstva tráví ranní cestu do práce čtením bulváru a módní policie. Z toho potom pramení fakt, že polovina národa se obléká jako totální banda tupců, která chce vypadat stejně jako ta paní, co byla na pódiu celorepublikové soutěže o nejlepší hlas a prošla rukama těch nejlepších vizážistů.

Ve chvíli, kdy žena podlehne tomuto diktátu, je odsouzena vypadat jako alegorická freska z osmdesátých let. Potkávám je po Praze denně. Stejné džíny z levného řetězce, triko s hloupým nápisem, ozdobný pásek, vyčesané vlasy a na obličeji tlustá vrstva plastických derivátů, které připomínají povrch pomeranče. Potom už jsou tu jen drobné rozdíly. Někdo se doladí do rocku, někdo je indie, někdo vintage a samostatnou kapitolou jsou hipsteři, ze kterých mám pocit, jako kdyby je lisovali z plastu někde u Neratovic.

Oblečené kostry

Lidský vkus ušel dalekou cestu, ale poslední dobou tak trochu bloudí v kruhu. Stejně jako zmizeli normální chlapi a stali se z nich vyžehlení stažení králíci s propadlým hrudním košem a umaštěným účesem ve stylu Justina Biebera, zmizely i super holky, které by si každý z nás přál.

Chlapi jsou jednodušší tvorové, přiznávám to. V metru se za hubenou babou na podpatcích otočím, i když trpí všemi nešvary, které jsem vyjmenoval. Jsem také trochu nasáklý dobou, kdy si mamutí módní značky usmyslely, že všechny modelky musejí vypadat jako oblečené kostry. (Argument, že to neruší klienty od prohlížení oblečení, je stejně hloupý jako většina jejich kreací.) A tohle všechno nás ovlivňuje.

Asi nejsem vhodný člověk, který by vám mohl říct, jestli dá chlap vždy přednost nabušené kočce na podpatcích před někým, kdo si na nic nehraje, je inteligentní a vypadá dobře jen tak, jako člověk. Muži jsou totiž trochu jako straky a vždycky jdou po něčem lesklém. Ale z vlastní zkušenosti vím, co na mě funguje. Co doopravdy upoutá mou pozornost. Každá žena je totiž krásná, a až na některé neřešitelné případy je na každé něco zajímavého. Může být tlustá, může být stará, může být šilhavá nebo ráčkovat, ale když se na ni chvíli díváte, zjistíte, že na každém z nás něco je. Může to být jen jedna věc, křivka, hlas, vystupování nebo oči, ale vždycky se něco najde. Jen je třeba se na chvíli zastavit a zadívat se.

Vím, že jsem náročný a že jsem občas nesnesitelný člověk, který se nikdy nezastaví, ale vím, co chci a co mě u žen okouzluje. Superženy existují a nejsou to většinou ty z prvních stran časopisů. Jsou to tvorové, kterých si vážím a kteří jsou vzácnější než hory diamantů. Umějí se vyjadřovat, mají smysl pro humor, dokážou se obléknout, nemají ideální míry ani váhu vykostěného úhoře a jsou tak všestranné, že si s nimi můžu dovolit jít na benefiční ples a potom pět týdnů cestovat po Indii a spát na ulici.

Stepfordské paničky versus pravé ženy

Fakt netuším, jestli máte šanci, když jste takové ty ‚normální‘ ženské. Jestli dokážete odolat těm stepfordským paničkám, které jsou dnes vzorem krásy. Ten souboj je těžký a rozhodně se špatně vyhrává v prvním kole. Ale říkám si, že jste ženy. Dokážete ovládat náš svět, umíte za nás rozhodovat tak, abychom si to neuvědomovali, zvládnete se nám ve všem vyrovnat a umíte to s námi mnohem lépe než my sami, takže si myslím, že šancí proti dokonalým blondýnám máte dost.

Jen je otázka, jestli chlap, který dává přednost braku, stojí za to, abyste mu věnovaly svůj čas. Protože je na světě i mnoho mužů, kteří pro změnu nevypadají jako Brad Pitt, možná ani jako Zdeněk Podhůrský, a to už je co říct, ale rozhodně by se vám rádi věnovali i přesto, že nejsou dokonalí.

A jestli platí, že žena by měla být v kuchyni jako naše matka a v posteli jako děvka? Krásné pořekadlo, které proletělo nad hospodským stolem už tisíckrát. Ale když o tom tak přemýšlím, není příliš pravdivé, protože svou matku bych v kuchyni nevyměnil a s děvkama je většinou trochu nuda.

Žena by měla být sama sebou, i když třeba nedokonalá, pořád to bude vždy výjimečný originál…