Máte v rodině kriminálníka? Nebojte, dítě ‚to‘ nezdědí

Říkáte si, že jste oba s partnerem poměrně chytří, a myslíte si, že vaše dítě bude taky. Tak pozor, abyste se nedivili. Inteligence je z 60 % zděděná, zbylých 40 % je utvářeno prostředím a výchovou. Takže v tomto případě platí, že i hodné a chytré dítě mohou ‚pitomí‘ rodiče zkazit. V genech sice máme zakódovaný nějaký základ vrozené inteligence, například to, jak nám (vám) to pálí. S touhle výbavou se však dá hodně udělat – ale i hodně zkazit. Když si budete s dítětem dostatečně hrát, podněcovat ho, naučíte ho taky ‚myslet‘, takže i dítě, které má méně vrozené inteligence, může v budoucnu řešit problémy rychleji a lépe než dítě, kterému příroda nadělila víc.

První tři roky jsou nejdůležitější

Pro utváření osobnosti jsou klíčové první tři roky života. Během nich si dítě utváří základní postoj ke světu, důvěru či nedůvěru, učí se, jak se k sobě lidé chovají, jak dávají najevo radost či jak zvládají problémy a frustrace. Máte v příbuzenstvu zloděje nebo notorické lháře a bojíte se, aby to po nich děti nezdědily? Klid, neexistuje žádný gen pro lhaní, kradení či zlobení – vždycky jde o kombinaci genů a výchovy. Výsledek výchovy a působení genů je ve finále velká záhada, a chtít vědět, jestli váš roční synek bude v dospělosti bojovat se zákonem, nemá smysl. Smysl má jediné – s dítětem ‚pracovat‘ a vychovávat ho podle nejlepšího svědomí.

Co o vás řeknou geny

Genetický základ mají všechny psychologické charakteristiky člověka, nejsou ale určeny ve stejné míře. Ze všeho nejvíc je geneticky podmíněn temperament – to, jestli situace řešíte v klidu, nebo popudlivě, jestli jste pomalejší, nebo jste rychlík. Tohle nezměníte, ani kdybyste se na hlavu postavili… Ovšem můžete ovlivnit způsob, jakým vztek a hněv ‚pouštíte‘ ven. Je vaše dítě cholerické a pokaždé vybuchne? Pak tak bude reagovat vždycky, ale výbuch může probíhat přijatelnou formou, kdy ‚jen‘ křičí nebo kope do svých věcí, nebo už nepřijatelnou, kdy kope ostatní děti či rozbíjí hračky. A tohle ovlivnit můžete.

Co geny ovlivňují – a co ne:

• Alkoholismus. Máte-li v rodině alkoholika, je až 5× větší pravděpodovnost, že se jím stane i vaše dítě. To se ale prokázalo jen u mužského pohlaví.

• Hudební sluch či talent na kreslení nebo matematické schopnosti v 80 % ‚přeskakují‘ z rodičů či prarodičů na potomky. Ovšem tyto dispozice se musejí dále rozvíjet.

• Lenost. Skoro z 50 % může za lenost dědičnost – tzv. gen lenosti.

• Štěstí. Odborníci označují gen štěstí zkratkou 5-HTT. Jeho fungování má vliv na látkovou výměnu serotoninu v mozku. Serotonin je látka, která přenáší nervové vzruchy, a podle toho, jak je vysoká, má člověk dobrou nebo špatnou náladu.