Mami, já chci tu tyčinku, kterou jsem viděl v televizi!!!
Ve školce jsem toužila po pískacím tričku. Měli ho všichni. Připadala jsem si bez něj úplně mimo! Tvrdilo vám vaše dítě, že právě tyhle boty nutně potřebuje, protože je mají všichni, nebo zrovna tuhle sladkou tyčinku, protože ji jedl jejich oblíbený hrdina v televizi?
Reklama má sílu, i když se všichni snažíme tvrdit, že tomu tak není. Ovlivňuje nás, a děti obzvlášť. Jak jim pomoci zorientovat se ve změti neonových blikajících nápisů, banerů a televizních spotů? „Rodiče by měli vést dítě k tomu, aby uvažovalo nad tím, co si přeje, místo toho, aby okamžitě žádalo, co vidí,“ říká Julie Rákosová, psycholožka z poradny www.poradnaveskolce.cz. To se lehce řekne, ale hůř udělá. Předem se připravte na to, že budete muset mít se svým drahým dítkem hodně trpělivosti. Koupit mu, co chce, nebo stroze odmítnout je vždycky jednodušší než mu vysvětlit, proč to nejde.
Upečeme si ty sušenky spolu, co říkáš?
U dítěte v předškolním věku je potřeba hodně fantazie. Učte ho přemýšlet o tom, co vidí. U sledování reklam nebo v obchodě si s ním povídejte. „Já vím, že jsme se na tyhle sušenky dívali v televizi, ale co kdybych si je zkusili spolu upéct? Vsadím se, že naše budou lepší.“ Nebo mu zkuste předestřít negativa daného výrobku. „Vypadá to, že se to autíčko hodně rychle rozbije. Podívej, jak se mu viklají kolečka.“
Pomáhá i rychlé upozornění před vstupem do obchodu. „Jdeme jen pro pár věcí a nic víc.“ nebo „Koupím ti, co budeš chtít, ale musí to být jen jedna věc. Tak dobře přemýšlej, co bys chtěl.“ Při samotném nákupu čtěte společně etikety výrobků, tak si vaše ratolest zvykne o výrobcích přemýšlet a bude na tom lépe než mnoho jiných dospělých lidí.
Jakými zásadami se řídíte při nákupech vy sami?
„Přestože dítě mladšího školního věku reklamu pravděpodobně pozná, víme, že vůči její přesvědčovací síle imunní nebude,“ upozorňuje Martin Smrž, marketingový ředitel ze společnosti UPC. Je dlouholetým odborníkem na reklamu a marketing a členem rady Superbrands ČR, která každoročně vyhlašuje nejvlivnější značky v Česku.
Nejvíce svému dítěti pomůžete, když s ním budete mluvit a všechno mu vysvětlíte. Obzvlášť důležité je to u dětí na prvním stupni základních škol. „Co nám ta reklama asi neříká? Myslíš, že všemu, co vidíš, můžeš věřit? O čem se výrobce zapomněl zmínit? Znáš někoho, kdo takhle vypadá? Kdo takhle žije?“ Vysvětlete dítěti, že reklama se snaží, abychom měli pocit, že nám něco chybí, a zmiňte i to, jakými zásadami se při nákupu řídíte vy sami. Nepodléháte také reklamě? Děti se učí hodně nápodobou, takže pokud vidí, že nakupujete podle reklam vy sami, nemůžete se divit, že se jimi budou řídit také.
Rozum by měl vítězit nad pocity a dojmy
V reklamě jsou emoce, emoce a zase emoce. Účinkují na nás dospělé a stejně tak dokážou oslovit děti ve věku od 9 do 14 let. Snaží se vyvolat pocit, že pokud si výrobek koupíme, budeme se cítit lépe. I na starší děti školou povinné zabírá to, co na ty mladší. Vyzvěte je, aby o věcech přemýšlely a snažily se situaci analyzovat. „Zkuste například při vysílání reklamy vypnout zvuk a zeptejte se, co reklama říká. Nebo ho můžete nechat reklamu poslouchat se zavřenýma očima a požádat ho, aby uhodlo, co se v reklamě ukazuje,“ doporučuje Martin Smrž. Zároveň ale svou ratolest nasměrujte, aby přemýšlela o tom, co v reklamě řečeno není. Zdůrazněte, že smyslem reklamy je prodat konkrétní výrobek nebo službu.
Každý chce být machr jako James Bond a pít martini
Středoškoláci už samozřejmě rozeznají rozdíl mezi reklamním a informačním sdělením. Přesto existují druhy a způsoby inzerce, které na člověka působí skrytě, a teeenageři si nemusejí uvědomovat, že se jedná o přesně zacílený obchodní tah. Často si to neuvědomují ani dospělí. „Dospívající často tvrdí, že ho reklama neovlivňuje. Je to naprosto v souladu s aktuálním vývojovým úkolem – stát se nezávislým, oprostit se od autorit, i například těch mediálních. Pravda ovšem je, že mladí lidé v pubertě či adolescenci nemusejí dosud plně dospět k sebereflexi, že nevědomky dělají přesně to, co navenek odmítají. A že na ně tedy reklama může mít negativní vliv,“ popisuje psycholožka Julie Rákosová.
Obchodníci k dospívajícím dětem často promlouvají skrz videohry, zábavné televizní programy a filmy – například formou takzvaného product placementu. Snaží se propojit svůj výrobek s novým kinovým trhákem nebo známým a oblíbeným hercem. Pokud si všimnete, že postava ve filmu drží zboží určité značky, upozorněte na to své dítě. Není to jen náhoda, že James Bond pije martini a jezdí ve voze Aston Martin. V českých filmech je product placement vidět hodně například v Účastnících zájezdu nebo Rafťácích.
V podstatě jsme zase u stejné rady jako na začátku: Povídejte si svými dětmi o reklamě, jen tak ji pochopí.